Zářící město - Medinat az-Zahra

Vraceli jsme se z národního parku Doňana "na základnu" nedaleko Marbelly, už trochu znaveni dlouhým ježděním po rozlehlé Andalusii, připravil nám je mentor Petr. Medinu Azahara považoval za zapomenutý klenot maurské kultury, proto taková zajížďka. Myslel to dobře, sám tam ani nešel, jel sem jen kvůli nám... A my byli tak unavení a vystrašení z toho, že se najednou musíme o sebe postarat sami, že jsme si tu krásu ani pořádně nevychutnali.

Medinat az – Zahra ("zářící město"), to je původní arabský název města, postavil v letech 936 – 940 první Umajjský chalífa Abd-ar-Rahman III. Všem je nám jasné, co to bylo za chlapa :-). Podle toho, co jsem si přečetl, představuji si to asi takhle: Arabové byly na přelomu prvního a druhého tisíciletí velmi vyspělou kulturou, která převyšovala evropskou. Možná proto jim nemuseli vynaložit velké úsíli, aby si podmanili téměř celý Pyrenejský poloostrov. Začali od jihu, kam se snadno přeplavili ze severní Afriky. A pán výše jmenovaný byl tím úspěšným dobyvatelem.

 

Čtěte také: http://www.camper.photo/clanek/cabo-di-gata/?clanekId=14

Tehdejší zvyklost vyžadovala, aby vládce svou nadřazenost a své bohatství demonstroval výstavbou nového hlavního města. To jej mělo reprezentovat a odtud také nově nabytá území ovládal. Při příležitosti výstavby musel "trumfnout" "kolegy" chalífy v severní Africe i v Bagdadu. A tak tu za pár let stálo město s recepčními halami, mešitami, mincovnou, vládními úřady, lázněmi, kasárnami i rezidencemi. Také se však šušká, že významným motivačním prvkem ve vládcově počínání byla jeho favoritka.

 

Všechno bylo ještě rozšířeno za vlády syna - nástupce toho prvního chalífy tím druhým chalífou, Al Hakamem II., jenže všechna sláva polní tráva říkají prostí Slované. Už v roce 1010 dvacet let po smrti Al-Hakama byla medina Azahara napadena a vydrancována v občanské válce, mnoho materiálu bylo použito na úplně jiné stavby, a slavné město bylo rázem zapomenuto. Až v roce 1910 jeho ruiny znovuobjevili archeologové a započali zdejší výzkum. Odkryto je asi 10% původní rozlohy města, to však znaveným a zmateným Čechům bohatě stačí k dokonání jejich .....

 

Chtěl jsem původně psát povídání a vzpomínky z Cordoby, která je odtud nedaleko, navštívili jsme ji o několik týdnů později. Teprve při přípravě obrázků z ní jsem také téměř po způsobu archeologů znovu objevil skoro zapomenuté a dalšími příběhy a cestami zaváté obrázky z Mediny Azahara. Byla by škoda se o ně nepodělit, za sebe jsem potěšen pohledem na ně a oprášením si toho, co jsme tam tehdy viděli.

V červenci 2018 byl komplex zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, už tedy není klenot zapomenutý. Pokud někdy někdo náhodou zrovna pojedete kolem, rozhodně přibrzděte, možná i na pár hodin zastavte. Mimochodem zrovna mě napadlo, jak jsem se mezi všemi arabskými stavbami, které jsme za dobu pobytu v Andalusii prošli, cítil dobře. Asi bych si rád ještě jednou ty pocity prožil.

1/2011

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy Tipy a zajímavosti Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace