Úvod
Za holkama, jarem a pejsky na Pelopones
Vlastně jsem ani nevěděl, že jedu na Pelopones, všechno jsme upekli narychlo, až tak narychlo, že jsem si neuvědomil prošlou platnost zelené karty umístěné v autě. Makedonští ochránci hranice mě tak vrátili o třicet let zpět, "za rohem" celnice jsem si mohl opatřit novou platící 15 dní v jejich zemi skoro za cenu celoroční pro celou Evropu v Čechách. Po denní porci 900 km jsem se nezmohl na odpor, v klidu pláže jsem si za pár dní vygeneroval duplikát té mé během několika minut.
Za zimním sluníčkem na západ Středohoří
Krajina Českého Středohoří je pro mě fascinující v každé roční době, všechny ty hrudky, homole, kužely, někdy koňská sedla, stoly, lavice vystupují z placatého Polabí. Holé i křovím nebo lesním porostem chlupaté. Poslední lednové dny navíc vyčarovaly modrou oblohu, daleké výhledy a kluzké pěšiny. Tentokrát jsem procházel hlavně těmi neznačenými.
Konec léta na Drahanské vrchovině
Proč jsem vyrazil na Drahanskou vrchovinu? Byla to pro mě z nouze cnost, měl jsem jeden a půl dne volna, nacházel jsem se "tam někde", všude okolo už jsem někdy cestoval a poznával, tady ještě ne. V prvním zářiovém týdnu se lidi ještě jezdili koupat...
K nejpolštější řece a nejvýchodnější hranici
Wisla ústí do Baltského moře tak trochu i v Gdaňsku, jenže té říkají Mrtvá Wisla, v mapě její oddělení se od hlavního toku vypadá skoro až nechtěně, uměle vykopaný kanál. Její koryto je širší a do moře vtéká rameno pojmenované Smělá Wisla. Za tento vývoj řeky prý můžou rozsáhlé povodně. Co ale nikdo Wisle neodpáře, jsou její nej – nejdelší a nejvodnatější v Polsku, protéká nejdůležitějšími městy Varšavou a Krakovem. Prostě polská národní řeka...
Jak se žilo v nejbohatším městě Polska?
Jedeme do Gdaňsku a jedeme lodí, z Helu. Zaparkovali jsme na 54°35´59.406"N, 18°48´24.052"E dost pozdě večer, za plotem lidmi narvaný kemp už utichal. Ranní platba za celodenní stání není nejlevnější záležitostí, ale co by člověk neudělal pro takovou atrakci, jako je projížďka lodí přes Gdaňský záliv spojená s komplexní prohlídkou zámořského přístavu. A s konečnou stanicí přímo v historickém centru starého hanzovního města.
Kdyby nebylo pobřeží polského Baltu
Kdyby nebylo pobřeží polského Baltu tolik obleženo davy rekreantů, kdybychom mohli cestovat dva měsíce a ne jen dva týdny, kdybychom jen nehledali nějaké výmluvy :-)), mohli bychom toho z polského pobřeží vidět mnohem víc. Protože na kdyby se nehraje, dalším místem, které jsme při našem putování nevynechali, byl i ve stručném průvodci uvedný plážový a rybářský Kolobrzeg.