Výlety

 

Na Rýchory za borůvkovými knedlíky

Když moc tlačím na pilu, říznu nejspíš občas někde vedle, se mi znovu potvrdilo v minulých dnech. Dobře si pamatuji, jak moc mi na jaře chyběla volnost vyjet třeba jen kousek za hranice. A teď se bojím, jak jsme znovu zavíráni ve jménu "ochrany našeho zdraví".

 

Českým lesem kolem Rozvadova

Občas nějaký nadšenec vymyslí, že oběhne Českou republiku nebo jí objede na kole, určitě něco podobného napadlo někoho i s obytným autem. Také mě přitahují pohraniční pohoří, zvláště ta méně navštěvovaná, třeba Český Les.

 

Lomy, zámky, cyklostezky a jezera kolem Görlitz

Kamarád Ondřej mi poradil moc fajn web, kde jsou popisovány cyklostezky po tělesech bývalých železnic v několika evropských zemích. Pro nás je nejbližší úsek z Görlitz do blízkých kopců, vláčky tu kdysi vozily žulu.

 

Odkojeni Vltavou

Vltava, jaká to musela být krásná řeka před sto lety... už se naživo nikdy nedovíme. Dnes si můžeme jen při pohledech ze skalních vyhlídek domýšlet.

 

Pohoří na čáře - Novohradské hory

Do Novohradských hor jsem prvně zavítal ještě v době, kdy nás cestou na Dobrou Vodu třikrát kontrolovala hlídka pohraniční stráže. Jediná značená cesta vedla na Kuní a Kraví horu, o těch jsem se dočetl v časopise Turista na cestu. Psal se rok 1987.

 

Vizovické vrchy - výlet plný zvratů

Jarní "zákaz vycházení", přesně tak jsem se cítil při přiblížení se k státní hranici naší země, byl pro mě svým způsobem přínosem. Třeba proto, že jsem několik dní využil k toulkám po severních Bílých Karpatech a odtam se nechal vábit Vizovickými vrchy.

 

 

Z Krušných hor ke stříbrným nalezištím

Jsou tak rozlehlé, že se v nich spolehlivě ztratí těch pár lidí, kteří je i v dovolenkové sezoně navštíví. Krušné hory, čím západněji, tím krásnější, čím východněji, tím opuštěnější. Každému dle jeho libosti.

 

Pod hráz Orlíka a pak na Onen svět

Stalo se to tenkrát, když jsem neposlouchal sebe, ale dělal věci, abych se jedné zavděčil.

 

Za plzeňskými do Falckého lesa

Jsou nabídky, které se prostě neodmítají. Takovou byla i možnost svézt se po cyklostezce vybudované na tělese bývalé železnice hned za bavorskou hranicí a potkat se po dlouhé době s plzeňskými kamarády.

 

Spreewald camper prehistorický

Spreewald z roku 2007 je pravěk mých cest obytným autem. Ono vlastně ani nebylo obytné, ani nákladní, ani osobní, mně však v té době sloužilo ke všem těm účelům.

 

Jizerskohorské okruhy

Jizerské hory, miniaturní pohoří trochu se krčící pod mohutnými Krkonošemi objedeme obytným autem a projedeme na kolech během několika málo dní.

 

Co stvořila Sázava, co přidali lidé

Miluji řeky, miluji vůbec jakoukoliv vodu v krajině. Nejen že dává život všemu živému, umí i obraz krajiny náležitě zpestřit. Jednou z takových je i Sázava, která navíc na své cestě nikdy neopustí kopce.

 

Za námořníky ke Sprévě

Po dvou dnech odření se podél Odry jsem mírně změnil destinaci. Od širokého a v těchto dnech i prudkého hraničního veletoku jsem se přesunul k idylické, mírné a poetické Sprévě.

 

 

Letní čas ve Šluknovském výběžku

Už když jsme se ve čtvrtek vraceli z bavorských Alp a viděli jsme večerní čistou oblohu nad naším regionem, bylo nám jasné, že ve zdech bytovky dlouho nevydržíme. Následující večer jsme popíjeli pivečko malého pivovaru Falkenstein v Krásné Lípě.

 

Krušné hory startují Komáří hůrkou a Cínoveckým rašeliništěm

Podceňované Krušné hory už dávno nejsou "špinavé". Naopak příroda tu nádherně regeneruje, dlouhé táhlé hřbety lákají k vyjížďkám na kolech bez velkých převýšení.

 

Podél tří braniborských řek

Jednou z oblíbených disciplín provozovaných cykloturisty je putování podél řek. Jedete neustále "z kopce", zpravidla po upravené cyklostezce, cesta příjemně ubíhá.

 

Za vojenským tajemstvím Havrana

Dnes je z Havranu prvotřídní vyhlídkový bod, stojí tu nová rozhledna. Za mého výletu jsem se druhým patrem plížil zaprášenou chatrnou podlahou zříceniny, kterou držely jen obvodové sloupy a schodiště. Strachy jsem ani nedýchal, a moc jsem toužil rozhlédnout se do kraje...

 

Na kole přes Veřovické Beskydy

Na Beskydech jsem se jako mladý chlapec na kole absolutně utavil. Od té doby chovám ke karpatským kopcům obrovský respekt, s ním jsem přistupoval i přejezdu Veřovických Beskyd.

 

Odření - putování podél Odry

Mám plán, řekl bych strategický, stran Odry a Nisy. Jako kluci jsme po Nise tehdy ještě zbarvené podle aktuální produkce textilek v jejím povodí pouštěli papírové lodičky a závodili, komu dopluje dál. Nejlepší z nejlepších vydržely od školy ke školní jídelně.

 

Kudy jsem vjížděl do Orlických hor

V Deštném v Orlických horách kdysi dávno otevřeli jeden z prvních zimních kempů v Čechách. Mě tehdy omrzel Harrachov a na několik zim jsem ještě přívěs umístil právě sem. V mnoha pátečních podvečerech jsem do hor stoupal silnicí od Dobrušky a sliboval si, jak ta místa prozkoumám v létě.

 

Přes Rychlebské hory

Mohlo by se zdát, že povídání o Rychlebských horách na server o výletech obytným autem nepatří, tady jsem si trošičku plnil jiný svůj sen. Sen o pěších vícedenních přechodech hřebenů dlouhých pohoří.

 

Do zapomenutých pohoří slovenských

Uf, otevřeli nám zase hranice, můžu se tedy cítit svobodněji a hlavně někam vyrazit. Dlouho jsem se chystal do Povážského Inovce, to jsou kopce nad údolím Váhu kolem Trenčína. Dívali jsme se na ně třeba zjara z Bílých Karpat.

 

Bílovické okruhy

Už jsem to někde psal, otevírali jsme "štelplac" ve Velkých Bílovicích. Při té příležitosti jsme projeli dva okruhy na kolech a nebyly to jen tak ledajaké okruhy a nejeli jsme na jen tak ledajakých kolech.

 

 

Kudy pod Krkonošemi

Ani úplně nevím, jak bych uvedl oblast Podkrkonoší. Mám to tam moc rád, jenže to už může znít jako klišé, naučená fráze. Mám to tam moc rád a rád se tam vracím. Nejraději po cestách, které neznají asfalt.

 

Polabí je krajina kolem Labe

Polabí je krajina kolem Labe, mnoha lidem se může zdát jako oblast nezajímavá a nezáživná. Pravdou ale je, že projížďka na kole po rovině podél řeky, někdy hlubokými lesy a jindy s pohledem na zajímavé památky může velmi příjemně vyplnit dva dny.

 

Na pomezí pískovce a čediče

Moc se mi líbí, jak příroda žije, aniž by znala čas. Natož aby na něm byla závislá, jako jsme my lidé. Jaké by to bylo, zapomenout, kolik je hodin nebo co je dnes za den?

 

Rybníky, chmelnice a nízké Brdy

Horské kolo je úžasný nástroj k poznávání přírody a krajiny. Zvláště pak takové, o které si myslíme, že není až tak atraktivní. V kombinaci s obytným autem v mých očích nepřekonatelný.

 

Povltavské toulání

Řeky mi připadají pro krajinu stejně důležité, jako hlavní tepny pro život člověka. Řeky si odedávna tekly podle svého uvážení, než se jim do života začal navážet člověk.

 

Poslední hrátky s bělokarpatskou milenkou

Dlouho mi nebylo tak blaženě, jak v ty květnové dny v kopcích nad Nedašovem na česko slovenském pomezí, na jižním okraji země valašské, na severním okraji Bílých Karpat. Jak je komu libo.

 

 

Tento způsob svátků velikonočních, zdá se mi ....

Tento způsob svátků velikonočních, zdá se mi poněkud nešťastným. Tak by se dal parafrázovat známý výrok postavy Vančurovy knihy k představě prožití krásných jarních dnů, kterou se nám snažili vnutit vůdci národa v době bacilové, tedy zjara 2020.

 

Žítková a Velký Lopeník

Žítková mě absolutně dostala do kolen. Měl jsem do doby návštěvy téhle vsi pocit, že Bílé Karpaty znám celkem dobře, už jsem v nich pár dní pobyl. Když jsem spatříl Žítkovou, všechno se otočilo, nevím nic o Bílých Karpatech.

 

Úsměvné počátky výletů obytňákem - Slavkovský les

Úsměv mi dnes hraje ve tváři, když si vzpomenu na květen 2008 a první vícedenní výlet obytným autem. Vestavba Adria tehdy skoro měsíc naše domácí hostila čtyři členy posádky po dobu čtyř dní.

 

Bílé Karpaty dosahují vrcholu na Javořině

Že by Blatnice pod sv. Antonínkem nepatřila do Bílých Karpat? Kdo zkusí vyjet na kole k poutnímu místu, dobře potrénuje na pozdější výlet na Velkou Javořinu, nejvyšší vrchol táhlého pohoří.

 

Bílé Karpaty začínají od jihu

Kdo někdy zavítá do oblasti vinic, sklípků a lahodného moku, nemohl se pohledem nesetkat se siluetou hřebene Bílých Karpat.

 

Vysočina v atmosféře strachu

Výlet v husté atmosféře strachu. Jedni se báli bacilů, druzí těch nařízení poslušných, "zodpovědných", a médii vystrašených. A ti první se pak báli ještě víc, protože těch druhých, a ti druzí zrovna tak.

 

Do pískovců Lužických hor

Lužické hory jsou také moje milované :-), mám je už hodně projeté na kole i prochozené, i z německé strany. Stále se sem rád vracím.

 

 

Křivoklátskými lesy s Igorem a Jitkou kdysi v dobách dávných

Tuten výlet, jak by řekli Plzeňácííí, zahajoval mou druhou sezónu v opravdovém obytném autě. Pozvání přišlo od Igora s Jitkou z Rokycan. A já jsem vrčel, protože jsem chtěl jezdit na kole a místo toho jsem "musel" chodit pěšky.

 

Obytňákem do pražských sídlišť

Před pár týdny jsme potřebovali být den v Praze, uprostřed jednoho z proslulých krabicovitých sídlišť. Chvíli jsme dumali, jak z takové povinnosti vyrobit výlet obytňákem. V neděli večer cestou domů už jsem se jen radostně podivoval, jak pěkné dva dny jsme i při této zvláštní příležitosti v obytném autě prožili.

 

Tam, kde zabili největšího dobrodruha českých dějin

Miluji mapy, než jsem objevil ty v počítači a v telefonu, vozil jsem s sebou v autě takové těžké šanony. Jedno se jmenovalo Turistický atlas a druhé Lexikon turistických zajímavostí.

 

Do křivoklátských lesů kolem Zbiroha

Předem hlásím, že tento výlet jsem slepil ze dvou jiných výletů. Protože se nějak stalo, abych kolem Zbiroha pobyl jen jeden den, protože se mi kolem Zbiroha moc líbí, protože jsem se za tři roky vrátil. Křivoklátsko brdské pahorky si labužnicky prohlížím každou cestou pod D5.

 

Zasněžené velikonoce na moravsko rakouském pomezí

Velikonoční svátky, jak proměnné je datum jejich oslav, tak proměnné jsou touhy slavících. Někdo se poukouší vybouřit své sklony k násilí, jiní sbírají trofeje v podobě vajec i panáků. Věřící míří do kostelů, sezónní karavanisté pořádají první výlety.

 

 

Kde teče řeka Ohře, maj´ se lidi dobře

Jsou výlety, které si člověk vymyslí a hned jede. Jsou však také výlety, které z nějakého důvodu trochu odsouvá, z paměti nebo plánů stejně jen tak nevypadnou. A jednou přijde ta správná chvíle.

 

Předjaří na Kaczawách

Severní, polské podhůří pohraničních Krkonoš a Jizerských hor mě vždycky překvapí. Nezajíždím sem výletovat příliš často, možná proto znovu a znovu nacházím trochu surovou a neuhlazenou, na náš vkus možná i malinko špinavou zemi.

 

Potulky v lesích a skalách listí i lidu prostých

Český ráj, v létě se mu vyhýbám a prchám, seč mi jen síly stačí. Letošní únor nám nadělil několik prosluněných víkendů beze sněhu, to je pro mě ideální čas pro výlety do skalních roklí, ke známým dominantám nebo do těsné blízkosti v tuto dobu uzavřených mega kempů.

 

Obytným autem na Chřiby podruhé

Na konci silničky za Starými Hutěmi víme o tichém místě, kde v obytném autě spíme opravdu "na klidno". Žádný křik diskoték, žádný mejdan u sousedních karavanů, žádné partnerské hádky ve stanech, přívěsech nebo obytných autech dalších obyvatel kempu. Na 49°8´25.288"N, 17°17´9.707"E ticho může rušit snad jen šum potoka nebo hlubokého lesa. Přitom do vsi není daleko.

 

Obytným autem na Chřiby poprvé

Mnohem dřív, nejž jsem poprvé přišel do kopců Chřibů, vnímal jsem jejich hradbu východně od Bílých Karpat. Tedy hradbu, ony na mě působily spíš jako soubor krtinců a v mapě jsem se musel ubezpečit, že se dívám na karpatské pohoří.

 

První advent v jeskyni

Vyjíždíme z brány areálu Carthago servisu v Pohořelicích, první adventní víkend začíná, a domů se nám jet nechce. Meteorologové slibují sice mrazivé, ale slunečné dny, co s načatým večerem?

 

 

V předjaří na Bořeň vyleze si kořeň

Jsou dny, kdy by únor mohl být měsícem naděje. Naděje na hezké teplé dlouhé dny. Ještě jich nemá v zásobě mnoho, občas však nějaký vytáhne. Jako tenkrát, když jsme lezli na Bořeň.

 

 

Babí léto na bavorských cyklostezkách

Tohle se mi pořád vrací. Sjíždím z Rozvadova po dálnici ke křižovatce na Norimberk nebo Mnichov a pokaždé si opakuji stejnou větu. Tady se mi moc líbí, sem se někdy musím dojet podívat.

 

Lužické varhany

Lužické kamenné varhany jsou vděčným cílem karavanových výletů. Pro zajímavé detaily, daleké výhledy i pro skvělé možnosti parkování a přenocování v přírodě v obytných autech.

Nalezeno: 121 | Zobrazeno: 1 - 50

1 2 3 »

Úvod Výlety Cestopisy Tipy a zajímavosti Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace