Úvod
A ještě jednou k Balatonu
Čas od času se mi dostaví pocit, že Balatonu nikdy není dost. Už se mi v rámci jezera trochu zužuje okruh míst, kam zajet, zajít, protože tam to ještě neznám, přesto si nemyslím, že jsem tady byl počátkem loňského podzimu naposledy.
Probudíš se u Dunaje vedle koně
Tam někde za vodou postavili poslední šílenost socialistického budování, vodní dílo Gabčíkovo. Na 48°0´11.231"N, 17°14´51.727"E je lepší přijet za tmy, to abychom neviděli, jak hluboké jsou desítky louží, kterými musíme projet, ani všechny větve, které by rády našemu obytnému autu uštědřily ránu.
Vřesový čas nad Střelou
Miluji, když můžu občas udělat něco "jinak", proti zvyklostem, třeba víkend neděle a úterý, když v pondělí pracuji jen na tom, abych vylepšíl příští výlety obytným autem, to jsou pocity sobotního soumraku, parkuji na 50°7´30.742"N, 13°21´17.193"E za vesničkou Ležky. Ještě chvíli pozoruji koně, kteří žijí svůj život za nedalekou ohradou, těším se na dny další.
Od Poličky na perníčky
Vracel jsem se domů z Beskyd, ale domů se mi ještě nechtělo tak úplně. Zkusil jsem "štelplatc" ve Svitavách, tam opravdu nemusím ani spát, ani jinak přebývat, snad jen na procházku městem, přišlo mi to jako hlučné a frekventované místo. Nakonec jsem se nechal zlákat starobylou Poličkou.
I s obytným autem přes hřebeny Beskyd
Už nikdo nespočítá, kolikrát jsem přejížděl při pracovních cestách hřeben Moravskoslezských Beskyd přes Bumbálku nebo přes Bílou a kolikrát jsem toužebně hleděl, kam utíká hřebenová cesta označená červenými značkami. Až před třemi lety jsem nahlédl ((Na Kysuce, na Beskydy) a slíbil si, že jednou dojdu na druhý konec hřebene u Jablunkova.
Zastávka u Walchensee
Jel jsem na vánoční výlet do Itálie, na svatého Štěpána, a vyrazil z Čech docela pozdě. Projel jsem Rozvadovem, Mnichovem už za tmy, a to od doby, kdy si všude s sebou vozím vlastní postel, mě už řídit nebaví. Hledal jsme nějaké rozumné místo ke spaní, ta neplacená za nic nestála.