Tipy k zastavení

 

Ve stínu Jehly a Rabštejna

K těmto místům mám zvláštní vztah, vojákoval jsem tady. Vojna, to byla taková instituce, kdy v dobách snad už dávno minulých všichni mladí chlapci po dokončení vzdělání, aby snad se do života nerozletěli až příliš náruživě, dostali lekci ohýbání hřbetů, ztráty lidské důstojnosti, vygumování identity. Dodnes jsou ostatně vojáci z povolání titulování výrazem "guma", a kdo vojnu ne zcela dobrovolně absolvoval, ví dobře, proč.

 

Procházka do bílého Pekla

Do bledulového, bílého Pekla - skalnatého údolí Robečského potoka nedaleko České Lípy, přírodní rezervace, jsem prvně vstoupil jako student střední školy, první dubnové úterý se konaly přijímací zkoušky a my už přijatí jsme dostali den volna. Od té doby si pamatuji, kdy za "normálních" okolností plantáže bledulek rozkvétají a čas od času se pokouším do termínu svou návštěvou trefit.

 

Metropole pod Pálavou

Dobrým výchozím bodem k procházce Mikulovem a jeho nejbližším okolím je parkoviště zdarma nedaleko lomu s jeskyní Turold na 48°48´50.137"N, 16°38´25.874"E. Odstavné plochy blíž k centru jsou tučně zpoplatněny a svými rozměry pro použití obytnými auty nevhodné.

 

Hodonínská Dúbrava a tichá noc mezi sklípky

Letos se mi povedlo projet se v listopadu na kole po sluncem zalité krajině, jistě, také díky obytnému autu. V podzimní středu Malibu ani přes noc nepřekáželo na 48°56´52.345"N, 17°7´17.805"E zaparkováno mezi novými i staršími vinnými sklípky areálu Šidleny. Mohl jsem je pozorovat i v pozdních hodinách, krajinu prosvětloval svým bledým svitem měsíc.

 

Snad až příliš vysoko nad řekou Jihlavou

Toho dne jsem neměl úplně moc času na výletování, bylo třeba se postarat o obytného miláčka. Když mě ale po polední propustili ze servisu, ihned se věděl, kam vyrážím. To je výhoda "bodování", tedy značení si bodů, kam bych se rád podíval.

 

Skalami a údolími Českého ráje bez značek i bez lidí

Jedno obytné auto ne zrovna obřích rozměrů je možné k absolvování tohoto výletu odstavit na 50°31´48.765"N, 15°7´5.004"E, noc tady bude tichá a klidná, zvláště v pozdně podzimním čase. Pak už lze postranní cestou lesem vyrazit k téměř opuštěnému treku ...

 

Příhrazské skály

K pěšímu výletu do skal kolem Příhraz, na Mužský a na Hynštu můžeme využít předražené parkoviště v Příhrazech u bývalého hotelu (500,- Kč obytný vůz na 24 hodin bez jakýchkoliv služeb), kemp nedaleko odtud, případně vyježděnou plochu na křižovatce 50°30´42.485"N, 15°4´11.348"E u Branžeže. Stání u restaurace Krásná vyhlídka na vrcholu skal jsem zatím nezkoušel.

 

Babí lom, turistů shon

V době, kdy cestovní ruch v naší zemi ovládaly CK Čedok a Rekrea, jsem občas pro tyto pracoval jako externí průvodce autobusových zájezdů. Valná většina těch ze severu mířila na jih Moravy za vínem případně na nějaký veletrh do moravské metropole. Tehdy jsem prvně zaznamenal rozhlednu na vrchu Babí lom.

 

Skoro vysokohorská turistika nad přehradou Slapy

Ani ne 7 kilometrů dlouhá procházka po naučné stezce Albertovy skály se může zdát jako nenáročný turistický podnik, přesto vystoupat na všechny vyhlídky nad Slapskou přehradou po úzkých, kamenitých a občas i vzdušných pěšinkách zajištěných v nejtěžších pasážích řetězy zabere spíš víc než půl dne času.

 

Poušť na jihu Moravy

Po dlouhé zimě přichází na jižní Moravu teplé jaro. Ve Slovácké Sahaře jaro zvláště teplé, bývala to přece jen poušť. Rezervace chrání území podél železniční tratě, paradoxně právě její stavba zachránila alespoň část vzácného území před snaživým lesníkem.

 

 

Kolínská řepařská úzkokolejka a pár ulic bonusem

To jsme byli s kamarády tuhle zjara na výletě obytňáky, čtyři posádky. Stáli jsme těsně před vjezdem do Poděbrad na 50°8´15.874"N, 15°6´44.562"E a nebyli jsme jediná skupina "bydlíkářů". Za zády nám kvetly plantáže medvědího česneku....

 

Pískovce vysočiny

Nikdy bych si nemyslel, že na Českomoravské vysočině najdu pískovcové skály, a přece ony tam převážně skryty v borových lesích v oblasti kolem Nových Hradů, Proseče a Budislavi jsou. V přejaří lépe pozorovatelné díky absenci listů vegetace. Toulovcovy maštale.

 

Brno je zlatá loď, za děvčaty z Brna choď

hm, jsou hezké, hm a sladká, zpíval Ivan Mládek. Kdysi pan Donutil ve svých pořadech vyprávěl takový vtípek, kde porovnával věčné městské rivaly, Prahu a Brno. Pro obě ty indicie jsem se chtěl dozvědět, jak to je doopravdy a k tomu poznání jsem pochopitelně opět použil milované obytné auto.

 

Koňské sedlo dalo jméno kopci

Sopečná hora Sedlo se svými 746 metry nadmořské výšky určitě není nejvyšší v Českém Středohoří, přesto dominuje pohledům, příjíždíme-li k rozeklanému pohoří z východu nebo jihu. Své jméno dostala podle charakteristického tvaru koňského sedla.

 

Zimní procházka kolem Javoříčských jeskyní

Máme doma celkem pěknou televizi, nejhezčí je na ní absence antény. To abychom nemuseli poslouchat všechny bludy z obrazovky se linoucí. Jednou jsem na ní zapnul, už je to nějaká chvíle, takový ten kanál s mnoha videi mi nabídl vyprávění o divech kolem Javoříčských jeskyní.

 

 

Kostelecké pohlazení

Kostelce jsou města pojmenovaná možná podle svých kostelů. Nebo snad podle polámaných kostí? Jisté je, že tato města pořádají svá setkání, každý rok v jiném Kostelci.

 

Zámecké zážitky z Hradce nad Moravicí

Nejsem zrovna velkým příznivcem prohlídkových okruhů a zámeckých tras, pokud na zámek zavítám, pokouším se pro sebe objevit jeho genius loci. Takové to nehmatatelné, co znali jen skuteční obyvatelé těch objektů. Ať už obsluhovaní nebo obsluhovatelé.

 

Rokycany - tip na zastavení se smutným koncem

Měl jsem v životě období velkého kamarádství s Petrem z Plzně, rád cestoval obytným autem. Kamarádství, které mě vybavilo do dnešního života spoustou "zásad", takových těch pravd, přes které vlak nejede. Alespoň do doby, než poznáme něco lepšího.

 

Lomnice, Popelka a vrchy

Pohádka o Popelce nejspíš nebude mít nic společného s říčkou, která protéká městečkem Lomnice v Podkrkonoší.

 

Okruh s kolem Kleti kolem

Všechno tehdy pro mě bylo velmi čerstvé. Týden nové auto, krásná Laika pro krásnou, pár týdnů novou rodinu.

 

Obytňákem do historie Jizerských hor - Černá Studnice

Vyjet obytným vozem k rozhledně na Černé Studnici (50°42´43.102"N, 15°14´0.986"E) rozhodně nikomu nedoporučuji, kdo se však odváží třeba některý všední červnový podvečer, projede možná úzkou silničkou až k rozhledně a najde pro auto rovný plácek na miniaturním parkovišti.

 

Nanejvýš tak v listopadu ve středu - Prachovské skály / Trosky

Jsou místa, kam bych doporučil chodit nanejvýš tak v listopadu ve středu. Kdykoliv jindy jsou obležena davem turistů :-). Třeba Prachovské skály nebo Trosky.

 

 

Ondrův tip na cyklovýlet

Ten výlet na kolech jsme si vymysleli my, Ondra však "poradil" lokalitu. V překrásné chalupě sousedící s naší trasou trávil celé letošní jaro skryt před těmi tak dobře zpropagovanými bacily.

 

Strání dostálo svému jménu

Zkoušel jsem hledat, zda je Velký Lopeník druhou nejvyšší horou Bílých Karpat. Čas k tomu, abych na něj vyšplhal, sice ještě nenastal, přesto ten den jsem na kole jezdil jako mezi pověstnými mlýnskými kameny.

 

I přišel čas k návštěvě Hruboskalského skalního města...

I přišel ten čínský bacil do Čech. První dny nikdo nevěděl, co s tím, několik protichůdných zákazů a povelů z pozice moci.

 

 

Opuštěné město na Sázavě

Roky 2014 a 2015 pro mě byly zvláštní školou. Jak ve smyslu toho výrazu, kterého jsme se jako děti tolik báli díky výhružkám rodičů a učitelů, tak ve smyslu prožitků samotných.

 

Podvečerní toulání zámeckým parkem

Slavkovský zámek probleskne mezi stromy každému pozornému cestujícímu do okna auta při silnici z Uherského Hradiště na Brno těsně za křižovatkami přivaděče k dálnici D1 s ulicemi městečka. Ten záblesk zve ke krátké procházce parkem.

 

Do spících soutěsek

Nic není jak bejvávalo, ani ty zimy už za nic nestojí. Snad proto si chci vzpomenout na první jarní dny 2018, kdy sníh a led pořád ještě zdobil soutěsky Kamenice u Hřenska v národním parku České Švýcarsko.

 

Za ledopády do Labských pískovců

Existují místa ve skalách, kde padající a postupně mrznoucí voda umí vyčarovat překrásné ledové kaskády. Tedy pokud za zimu napadá alespoň trochu sněhu a pokud tento sníh v časném předjaří ve dne taje a v noci zamrzá.

 

Do údolí Setiny

Je tomu přesně rok, kdy jsem naposledy vyjel sám na výlet obytným autem, snad proto se mi tímto odjezdem otevřela stará zranění. Žádná zlomená noha ani otřes mozku, "jen" díra do srdce a nezpůsobil ji zrovna šíp vystřelený Amorem :-). Jenže jak jinak bychom dokázali rozpoznat, zda se zranění hojí?

 

Klidný čas na Hrubé Skále

Kdy zaručeně najdeme v těsné blízkosti zámku Hrubá Skála místo k zaparkování obytného auta s možností přespání v něm? Je hodně pravdě podobné, že kterýkoliv lednový večer. Ať už přímo před vstupem do zámku nebo tři zatáčky dál směrem k Vyskeři při vstupu do skal.

 

Procházka pod Orlickými horami

Tehdy jsem se rozhodoval, kterým karavanistickým směrem se vydat dál. Obytný přívěs už měl tři roky jiného majitele a "indivindy" přestavba dodávky Iveco na nákladní, obytné a osobní auto v jednom se nějak nepovedla. Vyrazili jsme tedy za kamarády v Deštném v Orlických horách, abychom si ujasnili některé věci.

 

Když v Klokočí nachumelí

I ne lyžníci chceme občas vyrazit obytným autem někam v zimě, zvláště zadaří-li se zima v našich očích pěkná – tedy sněhovo, slunečno a čerstvo. Třeba podívat se na pocukrované skály Českého ráje.

 

Podél řeky Sázavy ...

Chceme-li se projet po pěkných cyklostezkách, nemusíme už naštěstí jezdit jen do cizích zemí, leccos z tohoto sortimentu najdeme i u nás. Když pak trasa kopíruje údolí jedné z našich nejdelších řek a to v jejím samém počátku, a když si můžeme pomoci a přiblížit se vlakem, čeká nás veskrze příjemná cesta z mírného kopečka od startu až k zaparkovanému obytnému autu.

 

Pro klid mysli do středohoří

Ten prosincový výlet byl pro mě jeden z nejtěžších v životě. Tehdy něco skončilo a já byl ochoten udělat cokoliv, jen ne přijmout tuto realitu. Střídavě jsem drásal své srdce různými z nynějšího pohledu nesmyslnými činy a střídavě jsem hledal útěchu v přírodě a v alespoň krátkých cestách obytným autem. Dnes už čas obrousil hrany vypjatých emocí.

 

Káva, víno, přístaviště

Listopad jsou mladá vína z nového ročníku, husička, odpočinek a relax. Na jihovýchodě Moravy běží čas pomaleji, proto tam míří tato upoutávka.

 

Kde je nová, tam bude i stará

Do Krkonoš jezdíme občas přes Novou Paku a kde je Nová, tam bude i stará. Měl jsem kdysi povinnost na návštěvě se představit se jedné své potencionální rodině. Dnes už vím, že nebylo potřeba tam jezdit, o to s větší radostí mužu povědět: zpestřením si takové cesty alespoň malinkým poznáním se tato stává méně zbytečnou :-).

 

Čím překvapí listopad?

S listopadem si pořád nevím rady. Krátké dny, plýskanice, první mokré sněhy, sluníčka žalostně málo. Ještě příliš živé vzpomínky na příjemnější časy. Přitom to je teprve začátek, pro předpověď na další týdny vystačí dvě slova. Bude hůř. Snad jen svatomartinská husa a první mladá vína dokáží vyloudit úsměv z mých buclatých tváří.

 

Krátký listopadový den kolem Ještědu

Ještěd je jediný, lidé jsou různí. Někdo preferuje vyjet lanovkou nahoru a sjet dolů, někdo pro změnu běh nejstrmějším kopcem na čas, mně ze všech pokusů poznat Ještěd a jeho okolí oslovila trasa naučné stezky Terasy Ještědu.

 

Hamr na Jezeře, Děvín, Stohánek

Hamr na Jezeře, rekreační oblast opěvovaná klasickým budovatelským, přesto velmi milým filmem o panu Andělovi. O pár let později poddolovaná a devastovaná těžbou uranové rudy, radioaktivní prvek pochopitelně sloužil v Sovětském svazu mírovým účelům. A dnes se rychle vzpamatovává z následků necitlivé těžby.

 

Fulnek začíná na F

Fulnek, tohle městečko je ve mně rozpor. Úhledné a upravené náměstí s dominantou historického Knůrova domu a zámku nad městem ovládají hluční spoluobčané tmavší barvy pleti.

 

Podívej se na dno - Hranická propast

Každý den projíždí kolem světového unikátu tisíce aut, jen málokdo však zastaví a vystoupá pěšky pár výškových metrů, aby se podíval do Hranické propasti. Nejhlubší zatopená propast světa.

 

 

Únorové cyklení mezi tovačovskými rybníky

První kolo v půli února, nabalení, cestou mezi napůl zamrzlými rybníky. Pěkně po rovinkách, jak se na počátek sezony sluší. A žádné krkolomné vzdálenosti.

 

Tichá perla Českého ráje

Rybník Nebákov považuji za klenot Českého ráje. Sice je tu chata s restaurací vzhledem podobná hotelu a chatová osada dole pod hrází, kdo v podvečer vystoupá na hráz, nebude příliš rušen. A kdo se vydá po pěšině podél rybníka údolím, zůstane sám. Jen občas v horní části narazí na zpravidla opuštěnou chatku v lese nad vodou. Sem už několik let značená cesta nevede.

 

 

Skalní bludiště u Besedic

Nejjednodušší cesta do Besedic vede z Malé Skály. Tam kemp "Ostrov" je místem setkání tisíců lidí, stanů, obytných aut a přívěsů. Asi to tam lidé mají rádi. Je třeba přejet jediný most přes Jizeru pro auta a podél "českých dolomit" – Suchých skal vystoupat do Besedic. Po levé straně u velké stodoly nelze parkoviště přehlédnout. V sezoně je mírně placené, okruh zdejšími skalami je opuštěnější v jiných měsících. Za sněhové pokrývky jsou však strmé schody ve skalách zledovatělé.

 

Kopicovy plastiky a hrad Valdštejn

Ne dlouhý, za to plný turistických zajímavostmi, je pěší okruh z Kacanov v Českém ráji. Parkování i obytného auta je možné u hřbitova, pokud někde v okolí někdo chce v camperu přenocovat, prostor na jedno menší obytné auto je na 50°33´32.072"N, 15°8´27.033"E na kopečku nad vsí. V Kacanovech u koupaliště v sezóně funguje kemp.

 

Po okraji Českého ráje

Krátký cyklo okruh převážně po asfaltových komunikacích, významné i zapomenuté historické památky a nevšední pohledy na skály Českého ráje. Tak vypadá camper cyklo turistika kolem Mnichova Hradiště.

 

Vyhaslá sopka Uhlířský vrch

Nedaleko Bruntálu se vypíná Uhlířský vrch. Patrný je zdaleka, jeho vrchol zdobí nově zrekonstruovaný kostel.

 

Národní kulturní památka Benešov nad Ploučnicí a co bylo před tím

Hrad Ostrý a město Benešov nad Ploučnicí, především jeho zámek, k sobě patří od nepaměti. Zřícena hradu, malebné údolí řeky s možností putování podél toku na kole a honosný zámek, to jsou důvody které lákají k návštěvě i karavanisty.

 

Na severu Brd

Až jednou pojedeme dálnicí z Prahy na Plzeň a přestane nás bavit monotonní jízda autem, protáhneme svá těla pěkným a ne dlouhým výletem na kolech kolem Kařezských rybníků, osamoceného kostela a ještě více osamocené kaple. Za dalekých výhledů do kraje.

Nalezeno: | Zobrazeno: 1 -

Úvod Výlety Cestopisy Tipy k zastavení Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace