Zadní země od Sasíků

Z české strany tomu území trampové říkají zadní země, ze saské by se ten název hodil znamenitě také, myslím si. Jedna zadní země od severu, druhá od jihu, Křinice je hranicí, pravda, ne vždy. A také ne vždy se přenocování v obytném autě v údolí Křinice obejde bez restrikcí a zdarma jako na posledním parkovišti v řadě od ústí říčky do Labe na 50°55´42.425"N, 14°18´51.379"E. Možná je to i proto, že místo není uvedeno v tolik oblíbené aplikaci.

V recenzích píší, je potřeba sem přijet ráno včas, aby bylo kde parkovat, o slunečném květnovém víkendu však poučka neplatila. Sem už je to pro mnoho výletníků daleko, žluté tramvaje z Bad Schandau se otáčejí mnoho kilometrů po proudu Křinice, u umělého vodopádu, u páru výletních velkokapacitních restaurací. Tady úzké značené stezky nejsou přeplněné turisty, ale ani liduprázdno o víkendu nečekejme. I proto miluji neznačené pěšiny ve skalách a mapy, které mě o nich umějí informovat. Jen jsem zatím nepochopil systém zákazů vstupu a už vůbec ne princip "kdyby to udělal každý". Protože v podobných lokalitách nejen že nepotkávám každého, nepotkávám nikoho. Přesto jsou tu pěšiny lidmi vyšlapány a kapesníčky použité děvčaty po malé potřebě se tady nevyskytují ani v zákoutích, o kterých se děvčata naivně domnívají, že na ně nebude vidět...

 

Stejně miluji i vyhlídkové skalní plošiny jako tu na Grosse Polshornu nebo na místě, kde stával dřevěný hrad Arnstein, zůstala tu jen do skály vytesaná studna nebo schody a výhledy k Labi i na Lužické hory. Než se sem člověk z údolí Křinice vysápe, chvíli i pár sil to sebere, dole v Buschmühle si na posilněnou může poručit lahvové pivo i něco k zakousnutí. Spíš trampská nebo lezecká hospůdka než nějaký x hvězdičkový hotel.

 

A stejně miluji i pohledy na skalní stěny s hlavnou vyvrácenou, aby oči mohly zírat vzhůru. Užil jsem si je hlavně pod E-Flügel Wand, netuším, proč zrovna takhle zvláštní jméno skála dostala. Přesně tam žádná značka nevede, přesně tam jsem se musel trošku probojovat mezi popadanými stromy a už víc povyrostlým mlázím. Přesně tam jsem si připadal už skoro jako v nejtajnějších koutech zadní země a přesně tam jsem mohl v tichu obdivovat krtiny pískovcových kopců všech tvarů a výšek jemně maskované v květnu už bující vegetací. Ale i poslední kilometry nad silnicí a nebo chcete-li, pod skalami hlubokého údolí Křinice, pod hrádkem Arnstein, se mi hodně líbilo. Pěšina skoro po vrstevnici kopíruje reliéf tisíce let starého údolí, které si tu vyhloubila říčka. Stamiliony molekul se tu valí do moře desítky milionů let, aby se v podobě deště nebo sněhu zase někdy vrátily zpět. Přesně tady jsem moc rád, že žlutá tramvaj nedojede všude.

5/2024

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 

Komentáře

Nikdo ještě nepřidal komentář. Buďte první!

Nový komentář

Úvod Výlety Cestopisy Tipy k zastavení Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace