Stevenson tu chodil s oslicí, my projeli obytňákem - Cévennes

Po dvou dnech Ardeche ve vánoční cestě pokračujeme do pohoří Cevennes, jeho část je vyhlášena národním parkem. A údolí řeky Tarn by mělo být podle všech indicií krajinářskou lahůdkou.

předchozí část: Kamenné vesnice, průzračná řeka a smyslná pochoutka

Poslední zastávkou dne je cestou od Ardeche městečko Saint Ambroix, zdá se, že jedno ze stovek zcela si podobných. Nás sem přivedly obrázky z google earth, podívám se občas na nějakou oblast "z výšky" a kde je husto fotografií, pár jich otevřu. Stejně jsem to udělal i tady a odpolední procházka uličkami starého města se ukázala velmi příjemnou a zajímavou, snad to obrázky napovídají... Za tmy jsme pak dojeli do Saint Jean du Gard v podhůří "sevén".

 

Nejvyšší hora pohoří dosahuje nadmořské výšky přes 1700 metrů a je dobře turisticky dostupná, do mělkého sedla pod ní stoupá úzká zatáčkovitá silnice. Právě tam teď směřujeme. Proslulou je panoramatická silnice Corniche de Cevennes, vstáváme za kuropění, abychom po ní nemuseli spěchat a současně abychom zvládli případný výstup na nejvyšší horu Monte Lozere. Prožíváme překrásné zrození nového slunečného dne, zastavujeme na každé možné odpočívce a kocháme se výhledy na probouzející se velikány.

 

Jsme spokojeni, v horách chybí sníh, Monte Lozere však jakoby si jej přitáhlo a obrnilo se jím od návštěvy nepřipravených turistů. Bohužel, patříme mezi ně. Ještě snad půl kilometru pod sedlem držíme naději, sedlo samotné je však pokryto vrstvou nesouvislou, která, byť stoupání k nejvyšší hoře je mírné, směrem k vrcholu mohutní a přikrývá většinu krajiny. Lesy zůstaly hluboko pod námi, silný vítr lomcuje autem ve chvílích, kdy se rozhodujeme, zda vyrazit nebo se vzdát. Rozuzlení přináší přicházející šedá mlha, to mohutné mračno přikrylo náš cíl. V té době jsem ještě neznal možnost offline map, jedinou pomůckou byla mapa papírová, podle ní jsme mohli odhadnout snad jen přibližný směr, turistické značení se schovalo pod sněhem. Pokorně jsme se vrátili z větrné hůrky do chráněného a prosluněného údolí. A zbytek dne jsme prožili pomalým postupem právě údolím řeky Tarn.

 

To se do hloubky zařezává do náhorních plošin pohoří Cevennes, proto využíváme každou příležitost z údolí vystoupat a pokochat se výhledem a pak se do něj zpět ponořit a chvíli kopírovat divokou říčku. Nahoře si občas připadám jak na šumavských pláních, dole jako v alpském kaňonu. Jen městečka, která lidé zbudovali v dávných dobách v každém místě, kde hory řece dovolily vyhloubit kaňon i trochu do šířky, ruší ryzost krajiny. Letecké pohledy střídají ty se zakloněnou hlavou. Jak se blíží soumrak, pokoušíme se najít ještě alespoň pár vyhlídkových bodů, k tomu poslednímu už přemlouvám motor Fiatu k vyššímu výkonu ve stoupání, obloha svými barvami a stromy dlouhými stíny ukazují poslední příležitost.

 

Zabralo mi chvíli, než jsem 44°18´44.604"N, 3°14´34.964"E našel v dnešních mapách, právě sem jsme vyšplhali v době přechodu dne do noci. Tři dny před koncem kalendářního roku níkde ani hlásek, jen absolutní ticho, majestát přírody. Na několika tabulích během dnešního putování jsem zaregistroval, obrázky v údolí hnídících supů bělohlavých, ani ve snu mě nenapadlo, že bych je v našem hektickém projíždění vyhlídek někdy mohl spatřit. Teď trojice těch mohutných ptáků přilétá údolím pod mýma nohama po proudu řeky. Křiknou na sebe snad na pozdrav, dva přistanou kdesi v protější skalní stěně vysoko nad řekou, třetí ještě obkrouží skalní meandr, aby se mi vzápětí také ztratil z dohledu. Sotva se z té krásy stačím nadechnout, když mě přímý sluneční paprsek upozorní. Dnešní představení přírody má ještě jedno dějství, můžu se dívat dolů do údolí a v zorném poli spatřit sluneční kotouč, jak se právě dotkl hrany náhorní plošiny. Už jen velmi malé plochy stěn kaňonu jsou osvětleny jeho září, sluničko rychle padá za horizont.

 

Stál jsem na tom místě jen pár minut, prožil jsem si krásy na několik let. Když jsme pomalu a beze spěchu klesali zpět do teď už temného údolí, šly mi hlavou dvě myšlenky. Pro právě prožité chvíle bych byl opravdu ochoten cestovat světa kraj a přesto, pokud se příroda rozhodne mi je neukázat, nikdy bych je nespatřil. Hluboká pokora... A těžký zmatek v mysli. Má tehdejší přítelkyně z dnešního dne neviděla téměř nic. Co jí v tom bránilo, opravdu nemoc těla nebo nějaká vnitřní nechuť? Dnes už se to nedozvím, dlouho ve mně zůstal jen ten rozpor – euforie z toho, co jsem prožil a smutek z toho, že člověk mi v té době hodně blízký si takovou krásu nechá projít mezi prsty.

 

Dnes už vím, že tehdy a tam to byla její volba a já jsem využil svou možnost, kterou jsem si předem připravil a kterou mi příroda poskytla. A že každý máme v sobě určitou šipku. Někomu ukazuje dolů k nohám, někomu nahoru k hlavě a k nebi. A každá taková šipka má svou sílu, v někom jen slabounkou nitku, v jíném jako proud široké řeky. A nikdo z nás nemá možnost nějak výrazně a trvale ovlivnit šipku toho druhého, i kdybychom si to sebe víc přáli. Prý se tomu říká vnitřní motivace.

 

pokračování: Languedocem na jih k moři

Ráno se "seveny" i celý kraj zahalil do husté mlhy. V Millau, městečku, které jsme měli v plánu jen minout při pokračování na jih, obsadili jeho centrum trhovci a my jsme najednou našli smysluplné využití šedého půldne. Trh na zapadlém jihofrancouzkém městečku je silný zážitek. Tisíce produktů místních farmářů a živnostníků, vše čerstvé a kvalitní. A pro naše kapsy ne úplně levné. Mezí stánky procházejí hospodyně a licitují, trochu smlouvají a především vybírají to nejlepší. Prodejci se snaží, stupňovité pulty zpravidla přetékají nabídkou. Nikomu nevadí vlezlá zima, mlha, nevlídné počasí. Jen na oblíbenou kávičku se nedostane, všude je obsazeno a my se pořád cítíme jako vystrašení chudí turisté z Čech, neumíme se v tom velkém lidském hemžení prosadit. Snad v příštích letech a při příštích cestách získáme víc sebevědomí i pro tyto příležitosti.

12/2011

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy Tipy a zajímavosti Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace