Přes pláně ke starým štolám

Ten srpnový pátek jsme vyjeli na pláně, kterými na východě pro někoho začínají a pro druhého končí Krušné hory. Pastviny, osamělé stromy, daleké výhledy do červánků zapadajícího sluníčka.

Ráno snídaně před autem a první obrázky dne pořizuji ještě v pyžamu, tak blízko dnes hory jsou. (50°43´39.562"N, 13°53´36.385"E). Krátký přejezd do Fojtovic, podle téhle vísky na hranici jsou zdejší pláně pojmenovány. Marně hledáme příhodné místo ve stínu pro poměrně velké obytné auto, přesto po pár minutách šlapeme na kolech do táhlého kopce do sedla pod Komáří hůrkou. Na vyhlídce v 808 metrech jsme stáli před pár lety, kdy jsme tudy ještě proháněli motorku, dnes odbočujeme doprava na žlutě značenou Sedmihůrskou cestu. Jen pár metrů nad ní lidé upravili Sedmihůrskou vyhlídku, ale už to nějaký pátek bude, pomalu zarůstá okolním do ekologicky mnohem lepší doby se probouzejícím listnatým lesem. Kužel Bouřňáku a vrtule, u kterých jsme spali loni, jsou zatím stále dobře patrné.

 

Ještě malé zastavení u Tří rybníčků, prý tu žijí vzácní obojživelníci, a po krkolomné modré sjíždíme do Krupky prošpikované hornickými památkami. U štoly Preisselberg II najdeme hezkou vyhlídku na protější České Středohoří, sopečné kopce všech tvarů se nám ale trochu schovávají v mlžném oparu. Často používané ohniště na zarůstajících hromadách krušiny za věky sem ze štol navezené ukazuje na oblíbenost místa mezi trampy. Drobné značky naučné stezky nás zavedou k prohlídkové štole Starý Martin, pro nás je však uzavřena, jsme potenciálním zdrojem obávané nákazy... Trochu si zajedeme do výrazného kopce, abychom našli hrázděný dům a pozůstatky hamru, ale tady máme nakonec jiné starosti. Nejprve špatně sjízdná pěšina po hraně bývalého lomu, pak krkolomný nebezpečný Haničky pád ve sjezdu strmou vozovou cestou jako kdyby předznamenávaly náš domácí vývoj do dalších týdnů. Na lavičce u vysokého kříže na Kalvarienbergu ošetřujeme odřeniny, než se spustíme do samotného centra do knihy světového kulturního dědictví UNESCO zapsaného městečka Krupka, na něj je nejhezčí výhled od pozůstatků starého hradu.

 

Původně jsme zamýšleli prohlídku dalších hornických památek a hradu Kynšperk, pod vlivem předchozích událostí jsme ale zvolili snazší návrat k autu, nejprve po žluté a modré do Unčína, odtud po cyklostezce 3009 zpět na pláně východních Krušných hor. Dlouhá lesní cesta se kroutí úbočími svahů padajících do hnědouhelného revíru, výjezd se tak stává alespoň trochu snesitelnější i pro uživatele bicyklů bez elektropřípomoci. Nahoře se znovu ujišťuji o prioritách mých cest, pláně a dlouhé výhledy z nich jsou mi mnohem bližší, než současné nebo bývalé lidské hemžení, statusy či zaštítění mezinárodních organizací na tom nic nemění.

 

Ještě přejedu směrem k Adolfovu a nahlédnu do části rezervace Černá louka, při té příležitosti objevím přenádherný plácek k podvečernímu odpočinku a klidné noci v obytném autě u lesa pod Rudným vrchem, pak už se po úzké asfaltce znovu společně vracíme do Fojtovic k autu.

 

Ten večer nejde zapomenout, neumím ho však ani popsat. Snad jen koleje vyjeté v usychajících travinách, kterými se prohání nekonečný vánek. Shluky stromů a křovin v mělkém údolí, kaplička na nejvyšším vrchu vzdáleného hřebene, scenérie nasvícené sluníčkem pomalu padajícím někam do labského údolí. Chomáček chmýří na poslední odkvetlé bylince. Možná takhle nějak umírá léto, možná takhle nějak si představuji šťastné umírání...

8/2021

 

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 

Komentáře

Nikdo ještě nepřidal komentář. Buďte první!

Nový komentář

Úvod Výlety Cestopisy Tipy k zastavení Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace