Prastarou stezkou do ještě starší vsi

Z Karlštejna přes Svatý Jan pod Skalou do Berouna vyznačil Vojta Náprstek roku 1889 turistickou trasu, druhou nejstarší na území dnešní České republiky. Na rozdíl od té první (ze Štěchovic ke Svatojánským proudům), v Českém krasu dodnes turisté šlapou stejnými cestami jako jejich dávní předchůdci.

Zaparkovat obytné auto v okresním městě je výrazně jednodušší i levnější než v okolí nejznámějšího českého hradu, proto volíme na první noc 49°57´49.532"N, 14°4´44.166"E na břehu řeky, k vlakovému nádraží to nemáme daleko. Spoje do Prahy jezdí velmi často, jen je dobré nezakoukat se do krás údolí Berounky a v Karlštejně vystoupit včas. Žlutá značka nás pak dovede k rozcestí pod hradem, kde se napojíme na červenou zmiňovanou v úvodu.

 

Stoupáme kolem opevnění, která možná dnes zastávají podobou funkci jako v dobách, kdy zde hledal ticho, klid a útočiště císař Karel IV., chrání hrad před náporem cizinců a dobyvatelů. Mnohem silnější je jejich zájem o možnost projít hradní bránou, ať ze strany turistů celého světa nebo s nimi ruku v ruce kráčících obchodníčků, kejklířů či restauratérů, dobyvatelů mincí a bankovek skrytých v měšcích nebo pod pláštíky platebních karet lidí vedeným průvodci cestovních kanceláří nebo touhou po senzaci. Jen málokoho přitahuje majestát, atmosféra dávno zmizela pod nánosem komerce. Těžko odhadnout, která z těch dvou zájmových skupin je tu v přesile, vítěz každodenní války o profit je však znám předem.

 

Jako mávnutím kouzelného proutku přichází změna s prvním zlomením výškového profilu cesty, do údolí Budňanského potoka už klesá málokdo. Krátký kousek po silnici a definitivně opouštíme zónu snů trustů cestovního ruchu a vcházíme do lesů. Osvěžíme se u Karlovy studánky, sestupujeme do údolí Bubovického potoka ke Kubrichtově boudě. Netuším, zda v sezóně je turistům otevřená, v polovině března se však tváří zcela nepřístupně. Tady se cesta zužuje do pěšiny, širší by se do údolí nevešla. Pomalu se blížíme k Bubovickým vodopádům, ty však "fungují" jen v případě, že potokem protéká alespoň trochu vody. O pohled na travertinové terasy však ochuzení nezůstaneme v žádném případě.

 

Kousek nad "čůrkem", který stékal ten den po nepravidelných schodech a snad než vyschl úplně, dospěl do Berounky, červenou historickou trasu na chvíli opustíme. U rozcestí Propadlé vody odbočíme vpravo vzhůru po naučné stezce Svatojánský okruh, zelená "psaníčka" nás dovedou do Solvayových lomů, kde je postupně budován hornický skanzen. Na obrovských rozlohách v okolí lidé ještě v polovině minulého století těžili vápenec, proto zde najdeme nejen výstavu vybavení těžařů, informace o dolování a dopravě vápence, ale můžeme se svézt i úzkokolejným vláčkem nebo navštívit geologickou expozici neživé přírody. Značka naučné stezky nás pak po terasách lomů a později lesní pěšinou dovede k vyhlídce na skále a kříži nad klášterem ve Svatém Janu pod Skalou.

 

Kdyby někdy někdo hodnotil výhledové body jako hotely hvězdičkami a kdyby mě někdo pozval k zasedání do té poroty, tady bych hvězdičkami nešetřil, zkusil bych i požádat o vyjímku na udělení šestky. Bílá vápencová výspa hodně vysoko nad údolím, letecké pohledy na nejbližší okolí, zjara teplomilná kvítka. Na druhý pohled blízké stráně krasových jevů a vzdálené táhlé hřbety Brd, milá krajina západu středních Čech. Pokud by měla padnout nějaká srážka bodů, pak jedině zvláště ve slunečných rolex replica víkendových dnech za naprosto šílenou davovou návštěvnost. Možná ještě někdy budu stoupat k tomu magickému vrcholu, zvolím nejlépe adventní všední prosluněný den, přestože takovou podmínkou velmi snižuji pravděpodobnost mého návratu na ta místa.

 

Padák dolů do vsi je tak trochu metalovou písní pro kolena a kyčle, hodně tvrdá a těžká muzika, ve stoupání na Herinky od potoka Loděnice už jdeme znovu zcela osamoceni v tichu smíšeného lesa. Bývalé okresní a ještě dávno před tím královské město Beroun máme už na dosah a už jen sešupem dolů. Zbývá-li nám ještě alespoň trochu sil, pošetříme je ke krátké procházce centrem, městská památková rezervace za vydanou energii rozhodně stojí.

 

Druhý den výletu věnujeme jedné z nejdříve osídlených vesnic na českém území. Počátky Tetína jsou podle pověstí spojovány s Krokovou dcerou Tetou, historicky doložena je pak existence dřevěného knížecícho dvorce na konci 10.století. Byl vdovským sídlem kněžny Ludmily, která zde byla v roce 921 zavražděna. Pochopitelně dnes ve vsi nenajdeme známky tak staré historie, přesto je tady co dělat skoro celý den. Auto můžeme zaparkovat na návsi před zámkem nebo kousek stranou u kostelíka sv. Jana Nepomuckého, ani ke zbylým dvěma křesťanským stánkům to odtud nebudeme mít daleko. Přenádhernou vyhlídku do míst, kudy jsme procházeli včera, a do údolí Berounky nebo na mnoho dalších okolních kopců poskytuje výspa u nepatrných zbytků hradu Tetín, na takových místech bych dokázal prosedět dlouhé desítky minut.

 

Zatímco na vyhlídce málokdy zůstaneme sami, po neznačených pěšinách k vodopádu na Tetínském potoce už mnoho lidí nezabloudí. Vodopád je sice umělý, protože i tady byl těžen vápenec a voda padá po stěně lomu, okolí je ale už tak zarostlé lesem a křovinami, že neznalý tu skutečnost jen těžko postřehne. I tato lokalita je součástí přírodní rezervace Tetínské skály.

Další přírodní klenot rezervaci Koda jsem prošel dvakrát, jenže vždy jen po značených cestách, proto mi ta nejkrásnější krasová území unikla. Mám alespoň důvod se do Tetína, který se stal mou hodně srdeční záležitostí, vrátit. Při té příležitosti vyšplhám i na Damíl, nad lom západně od obce. Odtud se pak budu dívat do údolí Berounky, na skálu nad Svatým Janem, vzpomenu si i na Bubovické vodopády. Kdybych se měl někdy s tímhle krajem rozloučit navždy, ten obřad bych prožil právě na Damílu ...

3/2012

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 

Komentáře

Nikdo ještě nepřidal komentář. Buďte první!

Nový komentář

Úvod Výlety Cestopisy Tipy k zastavení Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace