Polabí je krajina kolem Labe

Polabí je krajina kolem Labe, mnoha lidem se může zdát jako oblast nezajímavá a nezáživná. Pravdou ale je, že projížďka na kole po rovině podél řeky, někdy hlubokými lesy a jindy s pohledem na zajímavé památky může velmi příjemně vyplnit dva dny.

Zvláště, jsou-li ty dny kvalifikované jako pracovní. Znám pár lidí, kteří v obytném autě trvale nebo téměř trvale bydlí, jsou jak kdyby celý život na cestě. A ještě mnohem víc lidí, kteří těmto skrytě nebo otevřeně závidí, jak oni si zařídili život. Sám také často přemýšlím o tom, zda bych chtěl žít podobným způsobem, díky tomu jsem si přišel na to, že si tím vůbec nejsem jistý. Mám moc rád svou svobodu, nezávislost, volnost, pak se často dostávám do trochu presu, co si s nimi mám počít. Nechodit do práce? Jenže ono mě to někdy hodně baví. Nevydělávat občas nějaké peníze? Jenže právě ony mi poskytují opravdovou volnost a svobodu, alespoň z mého pohledu na věci. Nevědět, kde je moje opravdové doma? Dlouho jsem si myslel, že jsem "všudezdejší", než jsem našel své "kořeny" a pochopil, že potřebují nějakou hlínu, oporu v zemi.

 

Mám pocit, že bych chtěl žít ve středu toho všeho. Cestovat kdykoliv a kamkoliv, když budu mít tu potřebu. Vracet se domů, když se mi zasteskne. Pracovat jen v době, kdy se mi pracovat chce a díky tomu si zajistit finanční i časovou, vlastně takovou obecnou, neomezenou hojnost. Umět odpočívat, ale také "sportovat", což pro mě znamená chodit i na dlouhé výlety do přírody a střídat to s ježděním na kole. "Pěstovat" své tělo, dobře se o něj starat, abych mu tak mohl poděkovat za jeho služby a zdraví. A vnímat krásu světa, zastavit se u potoka nebo moře, u západu slunce nebo nastavit tvář větru. Dívat se do ohně nebo do hvězd. Někdy v tichém něžném čase se ženou pro mě nejmilejší, někdy ve společnosti rodiny, přátel, a někdy také v té naprosto nejlepší společnosti, sám se sebou.

 

Občas prožívám pocit, že k tomu všemu hezky směřuji, jindy naopak se mi zdá, že všechny moje cesty vedou úplně opačným směrem. Dva dny v Polabí byly moc příjemnou ukázkou krůčku dopředu. Přejížděli jsme sem z výletu a setkání s přáteli v Labských pískovcích Na pomezí pískovce a čediče a protože nejlepší cesta "náhodou" vedla kolem parcely, na které nejspíš někdy bude stát náš dům, grilovali jsme, piknikovali a spali poprvé tady. Co na tom, že v obytném autě, po dlouhé době jsem pocítil závan nějakého pěkného, stálého, doma. Ráno jsem trochu pracoval, abych nezapomněl ty návyky, odpoledne jsme pak už měli spousty času na krásný nenáročný výlet na kolech podél Labe. Z Ostré, kde u vytěžené a vodou z řeky zatopené pískovny stojí známý kemp, jsme odjeli k mostu přes Labe u Lysé, pak k nejbližšímu v Nymburce a zase zpět do Ostré.

 

Cestou jsme sice nepotkali žádné štíty hor nebo skalnatá údolí, dívat se klidnou hladinu líné řeky, občas projet nějakým lesíkem, míjet tábořiště rybářů nebo pastviny a usedlost s chovem koní a jezdeckou školou však také nejsou zanedbatelné zážitky. Nymburk je starobylé město, radnici v rohu náměstí stráží odvážný rytíř v plné zbroji Přemysl Otakar II., jeho zakladatel. Hezky jsou zachovalé i jeho hradby, naopak ulice a samotné náměstí už tak malebně nevyhlíží, moderních budov tady stojí příliš. Výhodou cyklovýletů je pro nás i to, že si na jejich trasách umíme najít příhodné klidné místo k přenocování v obytňáku, dnes na břehu Labe (50°10´8.033"N, 14°56´47.558"E).

 

Druhý okruh mám naplánovaný ze Staré Lysé, po cyklotrase a kousek silnicí do Byšiček, staré vsi s přenádhernou oválovitou návsí. Všechny domy jako kdyby se dívaly svými okny doprostřed k malé kapličce. Malý kousek odtud to mám k rezervaci Hrbáčkovy tůně, což jsou stará mrtvá ramena Labe a okolní lužní les, všechno si tady žije svým tichým životem, na konci května to bují, čerstvá zelená až bije do očí, statné kmeny starých stromů budí dojem absolutní neporazitelnosti, nezničitelnosti, jistoty. O nás se, malý člověče, můžeš opřít.... I Grado u Čelákovic je tůň stejného původu dnes však obklopená snad tisícem rekreačních chatiček stáří a výbavou všeho druhu. Bývaly tu na počátku minulého století vodní lázně, jejich budovatelé se ve jménu nechali inspirovat známým italským jadranským letoviskem.

 

Obvykle bych za řeku do města ani nezkoušel vjíždět, dnes mám však jeden důvod. Čelákovice mám zažité jako nehezké městečko tvořené činžovními domy bez historie a atmosféry. Někde jsem však nedávno zaznamenal tabuli upozorňující na čelákovickou tvrz a takovou budovu nemůžu minout. Skutečně jsem našel hezky upravenou starou renesanční stavbu pro tvrz typického tvaru a v těsném sousedství kostel poskládaný z pískovcových kvádrů. Dohromady to tvořilo příjemné zákoutí. A když už jsem "za řekou" nemůžu vynechat pohled na spojení Labe s Jizerou, vídám tuhle řeku snad každý den o mnoho desítek kilometrů výše proti proudu a můj táta jí miloval, cítíl se jí odkojený. Občas mi vyprávěl, jak by se chtěl podívat na tohle místo, dojel si tam až jako hodně starý muž, asi to nebylo jeho prioritou a jiné věci považoval za důležitější. Tak to doháním za něj, byl jsem tu už poněkolikáté.

 

Po lávce se vracím zpět do Káraného, za vodárnou, která zajišťuje velkou část vody pro Prahu, přejedu i Jizeru a po další cyklotrase se vracím k Otradovicím, Sojovicím a Staré Lysé. Na okraji obce si ještě všimnu "zimoviště" cirkusu Humberto, i je asi postihlo šílenství kolem bacilů hodně těžce. Vzpomenu si ještě velmi matně na knihu, kterou jsem kdysi dávno četl i na seriál, který běžel v televizi v době, kdy jsem si jí ještě pouštěl. Je zajímavé vidět lidi, o kterých by to všechno bylo, kdyby kniha nebo seriál měli svá pokračování.

5/2020

 

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy Tipy a zajímavosti Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace