Pohoří na čáře - Novohradské hory

Do Novohradských hor jsem prvně zavítal ještě v době, kdy nás cestou na Dobrou Vodu třikrát kontrolovala hlídka pohraniční stráže. Jediná značená cesta vedla na Kuní a Kraví horu, o těch jsem se dočetl v časopise Turista na cestu. Psal se rok 1987.

Pak jsem tady jednou byl někdy v půli devadesátých let na kole, a protože jsme se ve změti silniček a cest ztratili, aniž bychom spatřili něco jiného než hustý smrkový les, dlouho jsem pak po poznání těch hor toužil a zároveň jsem se jich bál. Jenže časy se mění, dnes všechna důležitá místa spojují turistické i cyklistické značené trasy, díky mobilním aplikacím se najdu vždy a hranice do Rakouska je spíš symbolickou čárou než dělítkem. Tedy alespoň v době, kdy tu nezuří zběsilý bacil chřipky. V září 2016 se nám o takové zběsilosti, ani ne bacilu, spíš obyvatel planety, ani nezdálo.

 

Hodně pozdě v noci jsem dojel do Cetvin, z předválečného městyse tady zůstal jen kostel a bývalá kasárna pohraniční stráže. A malinký plácek přesně na jedno obytné auto u pomníku z první světové. Zajímavou se tu jeví říčka Malše, po celé délce své i přítoků je přírodní památkou, protože v ní žije vydra a perlorodka říční. Dopoledne sedám na kolo a po zelené značce mířím k mostu a tedy i hraničímu přechodu k jižním sousedům. Když si vzpomenu na rok 1987, usmívám se nad pošetilým konáním tehdejších i dnešních vládců a úředníků. Co asi tak nám tady po nich zůstane za takových cet let :-), že? Gottwaldova hesla nebo nebo si budeme rouškami zakrývat konečníky, aby z nich nepadaly exkrementy, které svými bacily můžou ohrozit veřejnost? Do dneška se raduji z každého překročení jakékoliv hranice, v letošním jaru jsem hodně vzpomněl na praktiky z doby mé první návštěvy Novohradských hor.

 

Ty jsou malebné i z rakouské strany, projíždím kolem horských farem a malými vesničkami v nevelké vzdálenosti od českého pomezí. V Sandlu na chvilku odpočinu, čeká mě nejsložitější orientační uzel dne, protože bych se přes Kamenec rád vrátil na české území. Mapa takovou možnost nezná, přestože cesty po obou stranách jsou od sebe vzdáleny jen nepatrně. Naštěstí ne všechny údaje v mapách odpovídají pravdě, tedy za chvíli už vláčím kolo kamenitou pěšinou přes vrchol, který rozhodně dělá čest svému jménu. Turistická zelená do Pohoří mi připravila přesně ty obrázky, pro které jsem do Novohradských hor míříl, možná pro rozlehlé lučinaté pláně a slatě má název obce přídomek "na Šumavě".

 

Láká mě podívat se za vsí znovu na rakouské území, tenhle výsadek si však nechám na zítra. Čeká cyklistická trasa 1153, která mě má dlouhým sjezdem dovést zpět do údolí Malše. Ano, je to přesně ta, která před dvaceti lety ještě nebyla vyznačena, a proto jsme tu tolik bloudili. Název cesty zřetelně ukazuje její původ, nahoře Třítanková, později Střední zakázaný prostor a v údolí Spodní zakázaný prostor. Až u Dolního Přibrání jedu po cestě K lukám a protože po dlouhé době vyjíždím z temného lesa do travnatého údolí, znatelně se mi ulevuje. Na Cetviny mám jen pár kilometrů z mírného kopečka a po asfaltu.

 

Další den mám v plánu dojet do Pohoří na Šumavě z opačné strany hor, od severu, a pořádně prozkoumat všechna zákoutí přírodní památky Prameniště Pohořského potoka. Nocuji na jediném rovném plácku v okolí při kraji silnice v zatáčce mezi Pohorskou vsí a Leopoldovem. Auto zabírá vjezd na louku, proto se celý večer modlím, aby jím někdo nechtěl projet. A modlím se špatně, probouzí mě jekot traktořího motoru. Než se stačím vybatolit ze dveří, traktor s připojenou cisternou už pochoduje strání ke stádu krav a napajedlu. Při jeho zpáteční cestě se omlouvám řidiči stroje, ten se jen směje, znovu projíždí příkopem a já pochopím, že tady může auto zůstat až do odpoledne.

 

Nejprve sjedu po silnici do Pohorské Vsi, tady se napojím na zelenou značku a po zpevněné cestě dojíždím k Huťskému rybníku. Kromě rozcestníku cyklistických cest tu nacházím tichou a klidnou hladinu, ve které se odráží okolní lesy a modrá obloha. Před pár staletími bývalo mnohem rušněji, voda sloužila ke splavování dřeva z Novohradských hor do údolí. Po cestě 1153 sjíždím k loukám, na kterých kdysi stávaly osady Terčí a Stříbrná Huť. Dolů se mi jede hezky, pohled zpět do kopců nabízí krásné panorama. Od dalšího přechodu do Rakouska mě však čeká dřina ve stoupání hlubokým lesem do Pohoří.

 

Dnes je ve vsi mnohem víc rušno, spousty aut přijíždí po prašné cestě z rakouské strany. Vypadá to na nějaký Čechům utajený svátek, který tu slavili o prvním zářiovém víkendu předváleční starousedlíci. Já jediný jako sám voják v poli mířím opačným směrem. Ve Stadlbergu odbočím doprava, později se napojím na rakouskou příhraniční turistickou cestu, která vede v těsné blízkosti hranice. Tu zpět překračuji po neznačené cestě pod Sepplbergem a překrásnou cestou projíždím Pohořskými slatěmi zpět ke kostelu ve vsi. Odtud už mi zbývá jen sjet po silnici k autu, přesto mě ještě jedna odbočka zláká. Z hráze Pohořského rybníka se dlouho dívám zpět ke kopcům nejvyšších partií Novohradských hor.

 

Na poslední noc výletu přejíždím do blízkosti Dobré Vody, z kola už mě bolí svalstvo i kosti zvláště v sedacích partiích, navíc se chci projít po kopcích, které si spíš nepamatuji z první návštěvy. Parkoviště 48°43´31.047"N, 14°43´15.961"E je ideálním místem pro noc v přírodě v obytném autě. Tichým a přesto díky blízkosti lidských stavení bezpečným. Ráno jdu po silnici do Starých Hutí, tam odbočím vozovou cestou mírně vpravo, abych se dostal na červenou hřebenovku. Po ní stoupám na Kuní horu. Matně si pamatují výhled z jednoho z těch "zvířecích" kopců, dnes jsou oba porostlé hlubokým lesem. Skalní ozdoby však vrcholy nepostrádají. Na Kraví hoře lze za výhledy vystoupat na plošinu rozhledny, pro mě je z ní až příliš dobře vidět do hlubin mezi konstrukcí, tedy jí s povzdechem míjím. Ještě se propletu mezi vrcholovými skalisky a po zelené scházím pomalu k autu. Nemám kam spěchat, v druhém posezónním pondělním odpoledni je všude v okolí ještě vzácný klid a ten si před zítřejším zapojení se do pracovního procesu užívám také.

9/2016

 

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy Tipy a zajímavosti Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace