Naivní veršíky z obytňáku - o přírodě

Prší, z přírody srší,

nesmírně spokojená, rozpálená je do zelena

Hloh

Něžný rozkvetlý hlohu, děkuji ti za polohu,

za tvou nevoňavou krásu i za sílu tvého hlasu,

kterým sis mě přivolal do Petrohradských skal.

 

Strakapoud 

Strakapoud běhá po pařezu, říká si, na strom nepolezu,

tady mám jídla prostřený stůl, do dřeva zobákem buší jen vůl.

Dlouho jsem se na něj díval a on mi ani malinko nevěnoval pozornosti, ani projíždějícím hlučným vlakům. Nakonec si nejspíš řekl, že má bílé bříško dostatečně naplněné a odletěl. I já jsem mohl pokračovat v cestě Klánovickým lesem.

Jedu lesem, mezi vřesem,

nevím, kde jsem,

hlavně že mám naivní verš.

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 

Komentáře

Nikdo ještě nepřidal komentář. Buďte první!

Nový komentář

Úvod Výlety Cestopisy Tipy k zastavení Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace