Na kolena České středohoří

Ze školních lavic si možná pamatujeme, že Doupovské hory a České Středohoří jsou jediná česká sopečná pohoří, vznikla ve třetihorách, tedy jejich kopce čas ještě nestačil řádně obrousit.

Pro návštěvníky CHKO to znamená velmi strmé svahy a při pochodování mezi nimi zvýšenou náročnost pro kolena. A že při pěším víkendu s obytným autem jako zázemím si tyto složité klouby užijí svoje :-). Ovšem ta panoramata :-).

Výlet můžeme absolvovat co by šplhavci do výšin, nicméně mnoho hezkých pohledů si s námi mohou užít i ti, kdo pocení se v kopcích neholdují nebo jejichž kolena ještě neobjevila zázračné léčebné účinky chemických preparátů z televizních reklam. Pěšáci totiž cestou míjejí mnoho míst dostupných i karavanem.



Porta Bohemica je překrásný kousek krajiny. Labe brzy za Lovosicemi vtéká mezi vysoké a strmé, někde skalnaté, někde zalesněné a někde vinicemi porostlé svahy. Na pravém břehu v Sebuzíně zaparkujeme karavan a nejlépe někde u vody přespíme. Ráno vyrazíme po modré turistické značce do Rytiny soutěsky. Nelze povědět, že by tudy nešlo projet na kolech, blátivá cesta skrytá pod hustou vegetací a tedy i před slunečními paprsky a příkré stoupání však budou hodně intenzivním zážitkem i pro dobře trénované vlky. Oddychneme si až v Čeřeništi, malinké vísce tak ztracené v kopcích, že tam ani pivo nekoupíme, ani stání pro obytné auto nenajdeme. Na prameny čisté vody tady však skoupí nejsou.

Přejdeme na červenou a "pro změnu" budeme opět stoupat, tentokrát ale po uzounké asfaltové silničce. Na rozcestí u křížku se potkáme znovu s modrou a sem mohou dojet i motorizovaní. Na 50°35´28.50" 14°7´15.97" je možné v camperu i přespat, rozhodně tady lze odložit obytné auto a vydat se na alespoň krátkou procházku. Odbočíme vpravo na modrou a mezi pastvinami za panoramatického výhledu na Varhošť v těsné blízkosti a mnoho více či méně vzdálených kopců, homolí, hrnců i skalisek na vrcholech dorazíme do sedla pod Varhoštěm. I sem to jde obytným autem, najdeme tady dokonce oficiální parkoviště, protože odtud všichni po žluté stoupají k jednomu z nejhezčích výhledových bodů naší země, na Varhošť. Souřadnice sedla jsou 50°35ˇ28.50" 14°6´20.13". I když za vydatného použití klínů pod koly i tady je možné zůstat v karavanu přes noc.

 

Varhošť nám může připadat jako posvátné místo (pokud nebudeme zrovna obklopeni davy jiných turistů). Ze sedla sem vyšplháme po kamenité cestě, krátký vrcholový hřebínek zdobí několik listnatých stromů, lavičky se stolkem, a především volně přístupná točitým schodištěm vybavená rozhledna. Výhled je kruhový a fascinující. Jen řeka Labe je odtud pozorovatelná v osmi úsecích, České Středohoří, Polabskou nížinu s Řípem, Krušné hory, Lužické hory nebo sever Kokořínska máme před sebou na dlani. Najít názvy všech viditelných vesnic, měst, kopců a skal je zábava na několik hodin.

Při prudkém sestupu po žluté značce zpět do údolí Labe si opravdu přijdou na své klouby našich dolních končetin. Naštěstí při křižovatce se zelenou, po které budeme později v sestupu pokračovat, si můžeme odpočinou na skalnaté vyhlídce Krkavčí skála. Výhledy už jsou omezené, za to všechno máme nějak blíž. Okolní svahy i řeku. Černé čedičové kameny bývají příjemně vyhřáté od sluníčka. Až nabereme zpět své síly a domluvíme si další spolupráci s našimi koleny, po zelené sejdeme do Sebuzína.

 

Komu bylo dosud fyzické námahy málo nebo kdo absolvoval naše vyhlídky autem, může teď využít svá jízdní kola. Podél řeky je velmi pěkně vedena cyklostezka, která se místy podobá těm zahraničním. Zcela neobjektivně však lze konstatovat, že tak krásnou krajinu jinde nemají :-). My ostatní se vydáme za trochou historie a potěšit chuťové buňky. Vyjedeme po silnici k Litoměřicím, v Církvici se můžeme zastavit u hezky položeného barokního kostelíka s hrázděnou zvonicí, v Libochovanech pak najdeme renesanční zámeček přestavěný ze starší tvrze.

Chuťové buňky potěšíme ve Velkých Žernosekách. Ves tu byla doložena už v 11. století a od století 13. tady pěstují vinnou révu. Na návsi stojí barokní zámek, postupně je už mnoho desetiletí upravován pro vinařské potřeby a dnes v něm sídlí jedno z nejlepších vinařství na území ČR. Šéfuje mu pan Kupsa, před několika lety oceněný cenou za celoživotní přínos českému vinařství. Mimochodem, zdejší vína v době vlády jedné strany byla dostupná právě jen pro tuto stranu, žernosecké vinařství bylo hlavním dodavatelem prezidentské kanceláře. A tyto poklady dnes můžeme ochutnat i my.


A kde najdeme místo ochutnávky i pro řidiče camperu? 50°37´14.72" 14°7´3.60" je okraj velké louky s vjezdem, zde můžeme v obytném autě přenocovat. Výhled je odtud nádherný, ať zapadá sluníčko nebo se blíží déšť.

Ráno přímo od camperu vyrážíme na další test kolenních kloubů. Po zelené značce nejprve projdeme vesničkou Němčí, pak sestupujeme do Průčelské rokle. Díky prudkým svahům, skalám na vrcholech, kamenným mořím a bystrému potoku jedné z nejhezčích ve Středohoří. Na dně rokle, v místě, kde potok přechází vozová cesta po mostku, opustíme značku. Několik desítek metrů půjdeme po vozové cestě a brzy narazíme na značku naučné stezky. Po ní stoupáme zpět roklí po pravé straně potoka, ten se brzy ztrácí z dohledu, za to procházíme kolem moře, tedy kamenného moře. To vzniká dlouhodobou erozí skal na vrcholech kopců, kameny se postupně od skal lámou a protože zasypávají úrodnou zem do výše i několika metrů, v oblasti kamenných moří nemůže přežít žádná vegetace.

 

Později už takřka po vrstevnici dojdeme kolem hezké vyhlídky na údolí Labe do sedla pod Vysokým Ostrým. I sem lze dojet autem, souřadnice jsou 50°38´4.03" 14°5´2.60", ale kvalita silnice nebude moc chutnat našim karavanům. Samotný výstup na vrchol je sice strmý, ale není dlouhý. Vyhlídka je upravena a pohled na Porta Bohemica uchvacující. Však se sem také za svého pobytu v kraji denně ráno chodil kochat slavný německý hudební skladatel Richard Wagner.

 

Po dostatečném rozhlížení se vrátíme zpět do sedla a po červené značce stoupáním po úbočí Širokého vrchu a Trpasličích kamenů zpět k autu. I tady se ještě před odjezdem chvíli pokocháme výhledem na protější kopce za Labem, naše nohy si po výkonech podávaných celý víkend trochu relaxace jistě zaslouží.


Poznámka: text je doplněn fotografiemi i z jiného období, místa jsou však autentická


8/2017

 

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 

Komentáře

Nikdo ještě nepřidal komentář. Buďte první!

Nový komentář

Úvod Výlety Cestopisy Tipy k zastavení Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace