Na kole i pěšky podél říčky Krounky

Podél Krounky už jsem na kole jednou šlapal mezi hrady Košumberk a Rychmburk a hned jsem věděl, že se k říčce někdy chci vrátit prozkoumat zbytek toku i okolí. Po vydatných nočních deštích si to dnes "valí" betonovým korytem obcí Otradovec, já skládám kolo a vyjíždím na červenou do jejího údolí.

Abych se poměrně brzy otočil a vrátil zpět, to nová ještě nedokončená lávka mi vystavila stopku. Přes trubkovou konstrukci bez prken se s těžkým kolem nemám šanci dostat, ani do hlubokého brodu kalné vody se mi motor a baterii ponořit nechce, o mém hýčkaném těle nemluvě. Pradávná zkušenost mi říká, že mezi chatkami by lávka mohla někde být, jen běhat přes zahrádky a pak zdůvodňovat případným majitelům, co v osadě pohledávám, se mi nechce, raději najdu nějaký "obchvat". Vracím se do vesnice, kolem kostelíka stoupám ke křižovatce s polní cestou, dvakrát doprava a jsem zpět v údolí a za vodou. Ještě úzkou pěšinkou projet k té lávce, kterou už jsem dnes obhlížel z opačné strany, a ejhle, pradávná zkušenost nezklamala, za jednou z chatek jen pár metrů od místa, kde jsem vzdal hledání, krásný široký mostek. Tak to bychom pro začátek měli...

 

Jen malý kousek na východ jezdí lidé do skalního města Toulovcovy maštale a aby se tu zbytečně "netloukli" s cyklisty, vymysleli pro ně místní značkaři několik cyklo okruhů po okolí. Po jedné takové trase se právě brodím blátem v těsné blízkosti Krounky, cesta je dost zdevastovaná lesními stroji. Už bych si myslel, že takového magora abys pohledal, když proti mě přijíždí možná manželský pár stejných bláznů, i oni jsou zklamáni kvalitou cesty. Ale říčka je tu živá, mrštná, nikdo ji nesvazuje v jejím běhu. A pěkná asi žulová skála se tyčí od břehu.

 

Chtěl jsem údolím dojet až do Kutřína, po předešlé zkušenosti ale vzdávám úzkou pěšinku kousek pod Českou Rybnou a využívám další něco, co je v mapě namalované jako zdejší cyklotrasa. Blátivé lesní stoupání končí loukou, posledních asi 300 metrů se brodím trávou vysokou po prsa a směr nacházím jen díky aplikaci vychytralého telefonu. Konečně vystoupím na vozovou sjízdnou cestu, než se rozhlédnu kudy dál, vystartuje na mě sice za plotem, za to velmi hlučný pes. Je tedy jedno kam, hlavně pryč. V Kutříně přejíždím hlavní silnici a okrajem louky nedávno vydatně pohnojené kvalitní močůvkou a podél Krounky pokračuji na sever až k asfaltové silnici. Teď děkuji nočním dešťům, většinu voňavé hmoty spláchly do říčky nebo nechaly vsáknout do země, průjezd loukou je naštěstí snesitelný. Po silnici pak jedu do Perálce a Zderazy, další "maštalová" cyklotrasa mě vedlejšími cestami a uličkami dovede na náměstí v Proseči k zasloužnému odpočinku a kousku obědové stravy.

 

Po jídle a kávě z pekárny si všímám náměstí, kostela i roubenky, ve které je umístěno muzeum dýmek. Pak už vyjíždím na druhou polovinu trasy, která mě má přes Pastviska, Martinice a Rychnov dovést zpět k autu. Ale přiznám se, tentokrát si svezení moc neužiju. Křižovatek a hledání cesty míjím mnohem víc, než značek a šipek, několikrát bloudím loukami a lesy, občas vyjedu po úplně jiné cestě, než po které to mělo být. Přitom telefon už si vůbec netroufám vypnout, to bych se ztratil po pár stovkách metrů. Dívat se po krajině a něco vyfotit je to poslední, na co by mi zbýval čas a chuť. Tentokrát jsem vážně rád u auta, nad hlavou se mi honí černé mraky. Ráno se dozvím o událostech z jižní Moravy, blahopřeji si k výběru této destinace. Jediné potěšení mi přináší zvídavý místní sedlák, kterého zajímá vše o mém výletu, kole i autě.

 

Nejhezčí úsek si však Krounka vyhloubila mezi Kutřínem a Předhradím pod hradem Rychmburk, jen jeho horní část teď regulátoři ničí jakousi protipovodňovou stavbou. Těmto věcem moc nerozumím a zvláště jim nerozumím ve chvíli, kdy se drápu totálně zdevastovanou krajinou údolí, do kterého ze všech stran ve všedních dnech šílené stroje hrnou stovky tun zeminy a ničí vše, co jim stojí v cestě. Toto asi bude ta ekologie, než bychom se naučili, že kde se občas voda vyleje ze břehů, nebudeme nic budovat, raději poničíme kousek nedotčené přírody, abychom budovat mohli. Od restaurace už postupuji zelenou tmou jak v nějakém deštném pralese úzkou vlhkou pěšinkou Šilinkova dolu v těsné blízkosti ještě relativně klidné říčky.

 

Zpočátku je údolí širší, pak se zužuje do skal, značená cesta stoupá na jejich vrcholky, ty však zarostlé bujnou vegetací neposkytují sebemenší kontakt s Krounkou. Nějak si začínám zvědomovat, že zima, kterou nemám rád, je v tomto ohledu mnohem přívětivější, a slibuji si na to dát při posledních toulkách tohoto roku pozor. Pak prudký sešup a první peřeje, kousek před mostem pod Předhradím je dokonce nutné přelézt skálu po čtyřech žebřících a za pomoci několika metrů řetězů. Voda tady letí přes veliké kameny, peřeje sice nejsou vodopádem, přesto jejich hluk předčí lidské hlasy. Zdejší "ferrata" je taková malá, něžná, i mou hrůzu z výšek přijmula a nechala ji projít dokonce dvakrát. Protože jedinou možnou cestu zpět nacházím po opačném břehu říčky.

 

Místo mostku použiju padlý strom, potom naplavený štěrk s několika většími kameny, i tak si jednou do hlubší vody musím šlápnout. O nic dnes nejde, je dusno, horko, jen na mokrou nohu budu kulhat jako kdyby mi z ní před chvíli sundali sádru. Neznačená pěšina se vůbec nevzdaluje od břehu, dokonce jsem ušetřen výstupu na skály, bývají tu i podle náplav větší stavy vody. Chvíli odpočívám v opuštěné trampské osadě, pak přes další padlý strom přejdu zpět na červenou značku a po ní k restauraci Šilinkův důl. K autu už to mám kousek, jen je tu znovu ta zdevastovaná část na tomto břehu ještě zpestřená stékajícím blátem. Je sem sice vstup zakázán, o víkendu však nikdo nepracuje a tedy není ani, kdo by mě vyhnal. Jsem rád, že u takového setkání s devastátorem, byť najatým, nemusím být.

6/2021

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 

Komentáře

Nikdo ještě nepřidal komentář. Buďte první!

Nový komentář

Úvod Výlety Cestopisy Tipy k zastavení Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace