Muž na radnici

Muž na radnici se jmenoval "kultovní" seriál doby normalizace, do role muže z Radnice na kole odjíždějícího od obytného auta jsem se pasoval v jednom jarním pátku koncem dubna.

Na rozdíl od budovatelských výsledků, politických profilů spolustraníků nebo rodinných starostí seriálové sekretářky "lidového" předsedy národního výboru, mě zajímalo městečko Radnice a především nedaleké údolí Berounky. Nejdříve ze všeho jsem v kouzelném krámku na náměstí vyrobil "výhodný" obchod, umístil jsem sem asi za pět tisíců penízů zboží z mé firmy, jenže paní "podnikatelka" dodnes nějak zapomněla fakturu za ono zboží uhradit. Ale uctivá a úlisná byla, o tom žádná...

 

A pak jsem "za odměnu" usedl na můj milovaný bicykl a vyrazil po žluté turistické značce do Újezdu u Svatého Kříže a hlavně do údolí té krásné z knížek Oty Pavla známé řeky. A ono nezklamalo, červená turistická mě jím provázela až k hradu Libštejnu, chvílemi širší cestou, chvílemi pěšinou nad řekou, chvílemi jen tak loukou a mezi rozkvetlými stromy. Tehdy ještě "neřádil" nejznámější virus světa, na jehož působení dnes můžeme "shodit" kde co, i stromy vykvétaly nějak dříve a květy jim vydržely déle :-).

 

Hrad Libštejn mě jako většina takových měl "dostat" na výhledy na řeku a do údolí, ty se však ten den nekonaly. Přesto je nesmírně zajímavé pozorovat dění v přírodě, co se stane s každým dílem člověka a té naší "úžasné" inteligence, když věci dotyčný přestane věnovat maximum pozornosti. Všechny domy, hrady, obytná auta, postavení či bankovní konta, všechny hračky, zdá se, končí svou existenci s koncem existence ega budovatele, správce fondů hraček. Pak se vráti křoví, rostliny, stromy a jejich kořeny, zvířátka od červů přes žížaly či hnízdící ptactvo v dutinách stěn bývalého "panského" sídla, a z hlediska času, který ušla až sem naše nádherná planeta, za krátkou chvíli je vše v původním, tedy přírodním stavu. Přírodě nemusí pomáhat žádný muž na radnici ani žena ve vládě. Všichni, kdo máme jaro rádi, očekáváme teď pučení stromů a víme, že příjde jako každým rokem, i když letos asi o pár dní později, aniž by se kdokoliv o cokoliv snažil. Místo něj však v těchto dnech jsem zaznamenal pučení jiného druhu, první bilboardy s prolhanými hesly, sladce se usmívajícími tvářemi, neuskutečnitelnými sliby těch, kdo se snaží každé čtyři roky velmi urputně.

 

Myslel bych si, že pokud teď něco lidé opravdu potřebují, je to klid, ticho, soustředit se každý sám na sebe. Spíš nejen teď, spíš vždycky. Vyhnout se těm alespoň z mého pohledu nesmyslům na plakátech nebo v televizi, najít si svůj květ, svůj nový, čerstvě se rodící lísteček stromu, svůj hřejivý paprsek světla Slunce. I to jsou naše hračky, jen správa fondů těchto hraček nám sice velmi tiše a jemně, přesto soustavně pomáhá na naší cestě životem. Na rozdíl od těch hlasitých, překřikujících se a žádnou špínu neštítících se použit lírdrů politických stran.

 

Teď se můžu k hradu Libštejn otočit zády a po zelené značce pokračovat do Kamence, kde si o pozornost říká přírodní památka, a k autu do Radnice. Zdá se to být krátký výlet? Ano, psal se rok 2015 a já měl tehdy zjara hodně jiné starosti než cestování. Myslel jsem si, že příjemnější, jenže brzy jsem měl poznat, že i tady platil zákon hradní zříceniny stran lidského ega. A brzy jsem se měl k cestování vrátit, protože pro duši člověka, zdá se, je mnohem přínosnější dělat to, co máme rádi, než něco "budovat". Hrad, vztah, postavení, bankovní konto. Pochopitelně ani já si nemyslím, že bychom se bez takových hraček dnes obešli, ale co třebas pokusit se všemu věnovat trochu, s mírou, balancovat. V tom "crazy" seriálu, na který jsem si při příležitosti tehdejšího výletu a dnešního psaní o něm vzpomněl, to dělal Zdeněk Buchvaldek, představitel hlavní role, tak trochu po bolševicku, což seriálu tehdy potichu a velmi tajně vyčítala většina populace. Ale dívali se všichni, programů měli na vybranou opravdu "neúrekom", první a druhý :-). I já si musel počkat až do dnešních dnů, kdy nevím, z čeho vybrat dřív, abych si svůj program mohl vybrat jednou a pro vždy.

4/2015

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy Tipy k zastavení Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace