Mety / Metz

Zastavili jsme v Metz na 49°7´25.752"N, 6°10´8.686"E (STPL zdarma a bez služeb, s parkovištěm sousedí kemp) cestou na trajekt do Bretaně. V pátek večer. Šest míst pro karavany je beznadějně obsazeno, dalších asi dvacet obytných aut zabírá místa pro osobní auta. Kemp je rovněž zcela obsazen.

Máme dnes za sebou 800 km cesty z Čech a že bychom nutně chtěli pokračovat dál, se povědět nedá. Když už jiné řešení nevidíme, z německé obytky vyjde pán a smlouváme parkování napříč před jeho autem. Ráno chce sice odjet, nicméně to už prý bude všude prázdno. Moc tomu nerozumíme, s povděkem však přijímáme. Ještě večer vyrážíme na procházku do města, třeba tam bude pro nás připraveno něco dobrého a třeba zklidníme mysl po hodinách na dálnici.

 

Pomalu se snáší soumrak, ulice jsou přesto plné lidí a aut. Pro mě je nejdůležitějším lákadlem řeka Mosela, která se tu dělí do několika ramen a spojuje se sestrou Seille, lodní dopravě slouží blízký umělý kanál. Mosela mě nikdy nenechá chladným, pro úžasná bílá vína, která produkují vinaři snad po celém jejím toku, pro hluboké údolí, které si za tisíciletí řeka vymlela v sopečných horninách, pro černé skály v nejdramatičtějších partiích. Pro malebná historická městečka poskládaná jako uzlíky všech velikostí na nekonečném provázku meandrující řeky. Pro vzpomínku na „římský“ Trier, na nekonečnou cyklostezku pod vinicemi, a také na famózní výkony nejlepších pilotů rallye při srpnové soutěži mistrovství světa. Moselu jsem několikrát potkal v Německu, viděl jsem jí v Lucembursku a teď jí vnímám jako mladé děvče rozebíhající se vstříc dlouhému životu ve francouzských Metách, jak se Metzu říká v Česku.

 

čtěte také: Válečný a mírový Verdun

Turisté sem jezdí za katedrálou sv. Štěpána, mohutnou gotickou stavbou ze 13.století, ty neočekávané davy jsou však místní lidé a všichni se chtějí bavit při hudebních produkcích, které umělci různých žánrů provozují v každé ulici a na každém rohu. Od metalových kapel po karaoke show. Dominantní katedrála jakoby se v chaosu a hluku propadala do země, na galské zakladatele města ani na římské obchodníky s vínem, díky kterým bohaté město v prvních stoletích našeho věku přesahovalo věhlasem, velikostí i bohatstvím Paříž, tady nikdo nevzpomíná. Stejně jako na biskupskou minulost nebo na časté střídání francouzských a německých vládců. To je asi úděl všech příhraničních aglomerací.

 

Některé bary a restaurace asi z důvodu už přeplněných pokladen zavírají, ty ostatní, kde mají v kasách víc přihrádek, jsou přeplněny zábavy chtivými hosty. Tady dnes ani klid ani poznání nenajdeme, o příjemném posezení v zahrádce nad řekou nemluvě. I únava nás brzy zahání do auta. Ráno se probouzíme do opravdu prázdného parkoviště pod podmračenou oblohou, máváme Mosele i Metám a pokračujeme v naší dlouhé cestě zemí galského kohouta.

6/2019

 

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy Tipy a zajímavosti Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace