Malé Karpaty - přes tajemné hrady

Až dosud jsme krom samotného jihu poznávali východní úbočí Malých Karpat. Vynechat západní část a sever pohoří by však byla obrovská škoda, čekají nás sice trochu náročnější pěší výlety s větším převýšením, o překrásné výhledy však nebude nouze. A k tomu tajemné zříceniny ještě tajemnějších hradů.

Na první výlet odcházíme z Plaveckého Podhradí. Oficiální parkoviště se nám úplně nedaří najít, nakonec necháváme auto naproti kostelu v horní části obce, je tu volněji a budeme se tudy vracet. Místo na spaní je však potřeba najít jinde. Prvním cílem našeho drápání se nahoru bude Plavecký hrad. Cestou procházíme přírodní rezervací Pohanská, jen jsme tak natěšeni, že si toho ani nevšimneme. Trochu mi přijde, že lesní rezervace jsou víc pro odborníky než pro laiky, jednoduše proto, že tam neumím najít krásu, kterou hledám. Odborník ano :-). Tady jsou chráněna společenství sucho a teplomilných rostlin a živočichů na vápencích, krasové jevy a archeologické naleziště. Tomu všichni rozumí....

předchozí část: http://www.camper.photo/clanek/male-karpaty-vinarske-a-vyhledove/?clanekId=152 

Na hradě, i když se na nás obloha trochu kaboní, je co obdivovat. Píše se o něm už v roce 1274 jako o královském a pohraničním. Asi o století později se dostává do soukromých rukou a je přestavěn na renesanční pevnost, která v 17. století ztrácí svůj vojenský význam. Jak se tak škrábu nahoru opíraje se o trekové hůlky a pot propouštěje třemi vrstvami funkčního oblečení, jdou mi hlavou myšlenky toho typu, že bych nechtěl být ani dobyvatel, avšak ani obyvatel tohoto stavení v době jeho slávy. No a už vůbec ne sloužícím zde. A jaké pocity asi museli zažívat obyčejní lidé žijící tam dole v nížině, když třeba viděli v noci ohně na hradě nebo odtam slyšeli nějaké ne úplně příjemné zvuky? V Čechách mě tyto asociace až tak nepřicházejí, protože naše hrady nevyrostly na tak drastických, strmých a vysokých kopcích....

 

Výhledy z hradu do Záhoří by bylo možné charakterizovat jako letecké, stačí chybný krok a letíš hodně hluboko. A že pár takových míst na okrajích ruin najdeme. Ovšem také se rozhlížíme na zalesněné kopce Malých Karpat a identifikujeme ten nejvyšší z nich. Zitra :-).

Po hranici rezervace Pohanská po návratu na značený modrý turistický chodník znovu stoupáme a pak trochu klesáme do sedla Báborské. To je vrchol 542 metrů nad mořem, blízko něho se les trochu rozestupuje a tedy se můžeme znovu porozhlédnout. Líbí se nám tu, tady bychom si lépe představili rezervaci. A jako dárek dostáváme možnost pokračovat bočním téměř rovným hřebínkem, pěšinou mezi starými zakrslými listnatými stromy až na Amonovu lúku a ještě kousek dál. Blížíme se k vrcholu Klokoč, skvělý výhledový bod, jehož jihovýchodní svah je také přírodní rezervací. Trochu se zatahuje obloha, přesto v dálce ještě v pásmu slunečního svitu vidíme nepravidelnou homoli Vysoké, na jejímž vrcholu jsme nedavno stáli. V relativně těsné blízkostí hrozí Vápenná, se 752 m dnešní nejvyšší bod putování. Ten pohled stojí za to si vychutnat.

 

Mírným klesáním dojdeme do sedla Uhliská a znovu stoupáme, tentokrát po hranici rozlehlé rezervace Roštún k Mesačné lúce. Tady začíná ta správná zábava. Pochopitelně stoupáme. Předmětem ochrany přírody v rezervaci Roštůn jsou krasové jevy a zachovalá lesní společenství Malých Kartpat. Jak to vypadá ve skutečnosti? Klopýtáme po hraně ostrého vápencového skalnatého hřebínku a kdyby se nám náhodou chvíli chtělo jít rovně a bez překážek, zakopneme o padlé stromy a větve. Popis zní trochu jako stížnost, tato cesta je však mnohem příjemnější, než monotonní stoupání kolmo k vrstevnicím. A pak přijde vrchol Vápenné, ze kterého nevidíme vůbec nic, protože se zatáhlo a občas spadne nějaká ta kapka vody. Ani nemáme chuť zastavovat, přecházíme na žlutou značku a prudce padáme zpět do Plaveckého Podhradí.

 

Výlet se nám moc líbil, proto, dokud je železo žhavé, tavíme další. Přejíždíme zpět na sever a masírujeme svaly na zítřejší výstup na nejvyšší vrchol Malých Karpat Záruby. Ne snad proto, že je nejvyšší, spíš proto, že je tam hezky. Spaní na dnes je takové všelijaké. 48°31´45.574"N, 17°22´6.413"E jsou souřadnice místa, kde to tak nějak možná, jedno auto max, jde. V blízkosti jeden obývaný dům a jeden v rozvalinách, nějaké parkování po kraji silničky, kde pomůžou jen vysoké klíny, možná budeme muset zajet trochu do vysoké trávy. My jsme stáli jakoby ve vjezdu k ruině starého statku v poměrně vysoké trávě, neměli jsme žádný konflikt, nicméně zda toto je legální místo.....

 

Ráno, když odcházíme pod strmý a dlouhý kopec, se ukazuje, že na konci silničky u zákazové značky bychom se nejspíš ani neotočili, natož nějaké parkování. To, co nás teď čeká, to je dřina. Pokud jdeme s trekovými hůlkami, tak na ruce, nohy a plíce. Naštěstí, v polovině stoupání někdo postavil hrad Ostrý kameň. Jeho vznik je datován podobně jako u Plavece na konec 13.století, stejný byl i jeho zakladatel i účel založení. Posádka hradu hlídala obchodní Českou cestu, která tudy procházela do Budína.

Když se podíváme nahoru na pěšinu kroutící se vápencovým hřebínkem přírodní rezervace Záruby, nejspíš se trochu polekáme toho stoupání, někomu se bude chtít i kakat. Dobrá zpráva je, že vrcholem, který je sice vysoko, přesto na dohled, stoupání nekončí :-). A ještě lepší zpráva je, že kdykoliv se ve stoupání zastavíme a ohlédneme, změní se trochu pohled dolů k hradu a do Záhoří a bude zase o trochu hezčí, než byl ten minulý. No a nějak takhle po hřebínku, který později trochu přípomíná ten včerejší na Vápennou, dojdeme na Záruby, nevyšší vrchol Malých Karpat. Je odtud i trochu výhled, to však platí jen zjara, kdy okolní lesy ještě nezarostly listím. A vidíme i Vápennou a Vysokou, tedy máme v zorném poli a pod nohama všechny tři nejvyšší hory pohoří.

 

Takhle by to tady mohlo i skončit, kdybychom ještě nepotřebovali sestoupit k autu a kdyby.... o tom ještě trochu později. Zelený chodník rovno dole je docela drsný, především pro artrozou postižená kolena starších pánů. Ještěže máme ty hůlky a o co se opřít. Ještěže proti nám neustále někdo vystupuje nahoru a dovoluje nám tak chvíle odpočinku. Ještěže klesání je sice strmé, nicméně ne až tak dlouhé. Modrý chodník údolím k rozcestí Brezinky, no, nadechneme se zhluboka, je trochu lepší s každým sestoupeným metrem. Jako závěrečné hodnocení lze povědět jediné. Čím je zážitek intenzivnější, a nemusí být nutně zcela příjemným, tím déle si jej budeme pamatovat. Na Zárubách se nám moc líbilo, přesto si je budeme pamatovat nejspíš dlouho :-).

A co si dáme na závěr? Vyjedeme ještě kousek na sever, CHKO Malé Karpaty už jsou tu jen takovým ostrůvkem kopců v nížinách. Parkování a s pomocí klínů i spaní je tady možné na 48°43´0.681"N, 17°46´12.836"E a stojíme pod strašidelným hradem Čachtice. Rozhodně nechci zlehčovat zdejší historické události, které byly námětem ať už k románovému nebo filmovému zpracování. A to, co zbylo z hradu dnes, už mnoho svědectví nepodá. V každém případě jisto je, že stejně jako Plavec nebo Ostrý kameň i Čachtice byly původně královským strážním hradem. Až o mnoho let a majitelů později tady bydlela Alžběta Bathory, která skutečně byla odsouzena na doživotí za vraždu děvčat z okolí. Těžko dnes povědět, co všechno muselo takovému rozsudku předcházet.

 

Pro nás je dnešek posledním dnem naší cesty v Malých Karpatech. Kolem hradu se znovu rozprostírá přírodní rezervace chránící povrchové i podzemní krasové jevy, samotnou zříceninu hradu a spousty rostlinek, jejichž obvyklým domovem je středomoří. Znovu se nám nabízejí krásné výhledy do okolí, jen tady už víc převládá industriální krajina nad přirozenou přírodou. A je to možná dobře, prožili jsme si nádherné dny v pohoří na slovenské poměry nízkém, na české poměry strmém. A na všechny poměry plném zajímavostí a krás.

4/2018

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy Tipy a zajímavosti Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace