Lotyšsko - baltský roh

Podíváme-li se na mapu Lotyšska, obrys mořského pobřeží může při troše fantazie připomínat obličej nosorožce z profilu. Mys Kolka ční stejně jako roh tlustokožce rezolutně vzhůru. A jestliže lovci věřili v nadpřirozené schopnosti prášku z rohu nosorožce, my věříme, že i nás lotyškou pobřežní cestou čekají nezapomenutelné zážitky. Podél Rižského zálivu po necelých 100 km dojedeme k vrcholu rohu, do Národního parku Slitere.

 

Prvním místem, které nás zve k zastávce, je malé parkoviště u hájenky a autobusové zastávky Novakari (57°40´39.889"N, 22°34´4.847"E). Odtud vede upravený chodník k "útesu" Evazu Stavkrasts. Ona je to spíš poměrně vysoká borovým lesem porostlá duna s vybudovanou vyhlídkovou terasou a schody dolů na pláž. Procházka nám zabere sotva 40 minut.

předchozí část: http://www.camper.photo/clanek/lotyssko-riga-a-kemeri-z-mesta-do-lesu/?clanekId=156

Jen pár minut jízdy na sever trvá cesta do vesnice Kolka, tam, máme štěstí a kupujeme uzenou rybu u paní, která si jako stánek "zdarma pronajala" boudu autobusové zastávky. V Kolce najdeme kemp, je tu i dost jiných míst vhodných k přenocování v autě, aniž bychom v kempu někomu zabírali jeho místo :-). Nás nejvíc zajímá mys Kolka, vzdálený ze vsi necelé tři kilometry. Když však osedláme kola, za dvě hodiny máme v nohách schody na všechny vyhlídkové věže v okolí, projeli jsme se po větrem a věčným vlnobitím udusaném písku baltského pobřeží, krátce jsme navštívili i zdejší borové lesy a hlavně si užíváme atmosféru mysu.

Setkávají se tu klidnější vody Rižského zálivu s rozbouřenějším volným mořem, proto písečný přesyp vybíhá poměrně daleko do moře. Najdeme tady jen hromadu kamenů, to jsou zbytky starého majáku, písek, zohýbané stromy a dřeva vyplavená na klidnější stranu mořem. Šest kilometrů severně od vrcholu rohu bliká nový maják navádějící lodě do Rižského zálivu. Nic extra zajímavého, ale atmosféru má místo dokonalou, docela se tu chvíli zdržujeme.

Z Kolky na další cestu jedeme podél pobřeží na jihozápad a všude, kde to jde, se zajíždíme k moři. Pobřeží je jako korálky osazeno starými rybářskými vesničkami, ve kterých jakoby se zastavil čas. Tedy on se tu skutečně zastavil, v dobách Sovětského svazu to tady byla hodně zakázaná oblast. Armáda hlídala, aby se od naproti ze Švédska nedostavil nějaký imperialista na výzvědy a naopak, aby nějaký Sovět nezkusil přeplavat moře a vynést státní tajemství o tom, jak se ve svazu doopravdy žije. Naštěstí se vesnice nepodařilo úplně vysídlit, díky tomu tady dnes najdeme ještě dost alespoň k rekreaci využívaných starých dřevěných domů a pomalu dosluhujících hospodářských stavení.

Vesnice Vaide, Košrags, Mazirbe a další obývali Livové, jeden z nejstarších známých lotyšských kmenů. Na zdejším území se začali usazovat někdy na konci poslední doby ledové, jejich jazyk se podobá estonštině, ale, bohužel, dnes je na pokraji vymření. Ještě v době německé kolonizace byli převládajícím etnikem (od nich německý název pro Lotyšsko "Livonia"), ale na konci 18. století už žili jen v této pobřežní oblasti. Protože vyučovacími jazyky v 19. a počátkem 20. století byla němčina a lotyština, Livové pomalu opouštěli svou řeč. Dnes se ještě někteří lidé hlásí k livskému původu, ale aktivně svou řečí mluví jen několik málo jedinců. To nás však neodradí od hezkého výletu na kolech podél pobřeží. Lesy národního parku vede a všechny vesnice protíná značená cyklotrasa (jen s asfaltem tady nepočítejme) a na mapách je pak jako další možná uváděna trasa po pláži podél pobřeží. Vydali jsme se na pláž s koly, jen jsme nezkontrolovali směr větru. Bojovat na kole proti němu a při té příležitosti se občas probořit do měkkého písku není zábava, kterou by mi něžná polovička dlouho tolerovala. Jenže vyrazit sem musíme, pobřeží je nádherné a naprosto zachovalé. V každé vesnici také najdeme "parcelu" použitelnou pro přespání v autě.

Ještě nejméně jedno místo stojí za návštěvu v NP Slitere. V nejjižnější vesnici Mazirbe odbočíme doleva na Talsi, vystoupáme na vyhlídkovou věž při silnici, abychom zjistili, že toho odtud moc vidět není – a pár set metrů za ní odbočíme znovu vlevo k majáku Slitere. Ochránáři zde provozují informační středisko k národnímu parku. Dojedeli jsme v pondělí, jen tento den se z majáku nelze rozhlédnout do širokého okolí. Absolvujeme však okružní naučnou stezku dlouhou asi 3 km vedenou po dřevěném chodníku mezi hustým lesem, květinovou výzdobou :-) a bažinou. Příjemná zastávka.

Tady na chvíli opouštíme pobřeží Baltu, i ve vnitrozemí na nás čekají další zajímavá místa. Tím prvním je zámek ve městě Dundaga. Není zrovna po rekonstrukci, ale o to víc sem pasuje pověst o bílé paní, která se zjevuje za úplňkových nocí a oblbuje erotických hrátek chtivé chlapce. Jak říkají na severní Moravě, jak se s ní někdy někdo zamoce, tak už se z teho nevymoce :-).

Podle tištěného průvodce pak nejhezčím provinčním městem Lotyšska je Kuldiga. Stojí na vysokém břehu řeky Venta, která byla ve středověku splavná a tedy nebylo divu, že město velmi dobře prosperovalo. Jednu dobu bylo dokonce součástí hanzy stejně jako třeba Riga nebo Hamburk. Dnes se tady procházíme převážně dlážděnými ulicemi lemovanými starými dřevěnými domy. Přejdeme městský park, jehož nejvyšší místo je prý pozůstatkem zdejšího hradu, dostaneme se na strmý břeh nad řekou. Ta tady vytvořila jednu z přírodních zajímavostí země, hezký vodopád. Očekávali jsme podobu alpského, skandinávského nebo alespoň krkonošského vodopádu, řeka však tady padá přes schod jen asi metr vysoký. Ten protíná v několika záhybech celou šířku řeky a tedy i přes jeho nepatrnost se vyhlídka vyplatí. Navíc zpět k autu jdeme kolem nejzachovalejšího kostela a zákoutí s vysokým mostem přes řeku také stojí za pohled.

pokračování: http://www.camper.photo/clanek/litva-cesta-po-pobrezi/?clanekId=158

Ve starobylém městě se s Lotyšskem loučíme a míříme zpět do Litvy a také zpět k Baltickému moři.

7/2017

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy Tipy a zajímavosti Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace