Litva - podél velké řeky

Míříme od moře do vnitrozemí navštívit Kaunas a skanzen v Rumšiškes. Z Klaipedy sem lze dojet po dálnici, těch v Litvě mnoho kilometrů není a na klasickou dálnici tak, jak ji známe z Evropy, můžeme zapomenout. Pro auta do 3,5 tuny hmotnosti není jízda po těchto komunikacích zatím zpoplatněna. Z dálnice bychom však toho mnoho neviděli. Proto asi v polovině cesty odbočíme na jih a přes Šimkaičiai dojedeme k silnici, jež kopíruje břeh řeky Němen. Ten je nejdelší a nejvodnatější řekou Běloruska, ústí do Kurského zálivu, když před tím mnoho kilometrů tvoří hranici mezi Litvou a kaliningradskou částí Ruska. V Litvě mu říkají Nemunas. Je zajímavé sledovat alespoň kousek z jeho více než 1000 km dlouhé poutí. Někoho možná tok překvapí svou mohutností, potkáme tu hodně rybářů, najdeme i dost míst vhodných k přenocování na břehu. Na protější stranu můžeme dojet jen přívozem, občas na nějaký narazíme.

předchozí část: http://www.camper.photo/clanek/litva-cesta-po-pobrezi/?clanekId=158

Široké údolí je chráněno regionálním přírodním parkem Panemuniu, silnice občas vystoupá nad řeku a pak se můžeme rozhlédnout. V Pilisu navštívíme zdejší hrad, v Raudoné zastavíme u vyhlídky, sejdeme k řece a projdeme se po jejím břehu. Tímto způsobem beze spěchu dojedeme do Kaunasu, věčného Vilniusova soupeře. Kaunas, druhé největší město Litvy a třetí v celém Pobaltí, byl dvacet let hlavním městem Litvy. Provozují tady mnoho pro celou zemi významných muzeí a galerií, je rušným průmyslovým a obchodním centrem, i tak oproti Vilniusu vždy bude působit jako provinční mírně ospalé město. Stejně tak historické jádro se nemůže rovnat svým rozsahem tomu v hlavním městě. Nicméně zdejším starobylým červeným domům z pálených cihel, kostelům a hradu nemůžeme upřít půvab a atmosféru.

Historie Kaunasu se začala psát stejně s historií celé Litvy. Byl jednou z klíčových pohraničních pevností a chránil jižní část země především před útoky řádu německých rytířů. Pro vývoj Litvy byla velmi důležitá bitva u Žalgiris (Grunwaldu), mimochodem právě tam se angažoval Jan Žižka a právě tam nejspíš přišel o oko. Spojená vojska Litvy a Polska zde porazila rozpínající se řádový německý stát, který vznikl s posvěcením Vatikánu, a tím zajistila relativní klid pro vývoj obou zemí. To se velmi pozitivně projevilo i v Kaunasu, město začalo prosperovat především díky své velmi výhodné poloze na břehu řeky, byla tehdy velmi důležitou dopravní tepnou, jako významné obchodní ale i církevní středisko. Zdejší katolický seminář vychoval řadu litevských duchovních vůdců.

Zlomem ve vývoji města bylo nařízení ruského cara v osmdesátých letech devatenáctého století. Ten se rozhodl Kaunas přestavět jako součást západního obraného valu, nechal v jeho těsné blízkosti postavit několik pevností a vybudovat nové centrum, jehož páteř dodnes tvoří široká třída Laisves aleja. Pevnosti nikdy nenaplnily svou obranou úlohu, v roce 1914 byly v tak žalostném stavu, že se městu místo Kovno (ruský název pro Kaunas) začalo říkat Govno. A když za první světové války k městu přišla německá vojka, kaunaský velitel generál Grigoriev byl tak vyděšen ofenzívou z léta 1915, že z města utekl jak malý kluk. Osm let příprav na obranu tak přišlo nazmar během jediného okamžiku.

Tyto události nás naštěstí dnes při procházce starým městem ležícím blízko soutoku řek Nemunas a Neris už nemusejí vzrušovat. Vychutnáváme atmosféru Rotušés aikšté (Radničního náměstí), jemuž dominuje doprostřed usazená bílá budova radnice a které je obestavěno barokními kostely a cihlovými měšťanskými domy. Z náměstí se jdeme podívat k soutoku obou řek a vracíme se zpět kolem zbytků hradu a kostela sv. Jiří. Svatyně je sice významnou gotickou památkou, na její dnešní podobě se však výrazně podepsala padesát let trvající komunistická diktatura. Naštěstí rekonstrukční práce už začaly. Rozhodně si nenecháme ujít naopak velmi dobře zachovalý gotický cihlový Perkunasův dům. Stojí jižně od náměstí a zaujme bohatě zdobeným štítem z červených cihel. Býval součastí chrámu pohanského Boha bouří Perkuna. Nedaleko této památky pak najdeme pochmurně vyhlížející Vytautasův kostel.

K poznávání nové části města by nás dovedla široká třída táhnoucí se podél břehu Nemunasu s odstavným pruhem sloužícím jako parkoviště, je výhodným východiskem do obou částí Kaunasu. Nás však více zajímá Rumšiškes, kde na nás čeká jeden z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších objektů historie v oblasti. Sama osada je z turistického hlediska zcela bezvýznamná, postavili ji, aby zajistili bydlení lidem vystěhovaným z vesnic zatopených při budování přehradního jezera, které je trochu nadneseně nazýváno Kaunaským mořem. Na jeho břehu bylo ale zřízeno jedno z nejrozsáhlejších etnografických muzeí v Evropě.

Okružní trasa je dlouhá více než 7 km a absolvovat ji můžeme pěšky, na kole nebo i autem, to však za příplatek. Dřevěné domky sem byly přemístěny ze všech významných oblastí Litvy a také jsou tak poskládány. Vždy jedna sekce je jedna "vesnice" z dané oblasti. Můžeme tak obdivovat lidovou architekturu Dzukie (střed země), Aukštaitie (východ), Žemiatie (jih) a Suvalkie (západ) vždy v jednom seskupení domů a příslušenství. Mezi těmito seskupeními procházíme volnou přírodou, mnoho domů je zpřístupněno a vybaveno dobovým zařízením. Skanzen můžeme absolvovat s průvodcem i sami, u každé skupiny domů najdeme někoho, kdo je zaměstnán nějakým tradičním řemeslem a kdo ochotně zodpoví případné dotazy. Na konci prohlídky dojdeme na náměstí zděných domů s kostelem, tam se můžeme i občerstvit.

 

Na tuto atrakci jsme si vyhradili půl den, pokud nechceme muzeum jen ve spěchu proběhnout. Díky rozloze areálu zde nikdy neproudí davy lidí a udělat si třeba piknik v trávě není rozhodně nemožné. Auto zatím může stát na parkovišti před skanzenem, s návštěvníky v obytných vozech zde počítají. Mají pro ně vyhrazený prostor, lze zde přespat i doplnit vodu nebo vyprázdnit chemickou toaletu. Tak můžeme připravit naše obytné auto na dlouhou cestu domů. Jen si si musíme dát pozor na to, kudy nás navigace povede, ona totiž netuší, že nedisponujeme běloruským vízem.

7/2017

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy Tipy a zajímavosti Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace