Litva - cesta po pobřeží

Ve starobylém městě se s Lotyšskem rozloučíme, přirozená cesta zpět k baltskému pobřeží nás nejprve zavede do litevské Kretingy. Byla jedním z nejvýznamnějších klášterních center Litvy, komunita Bernardinů se tu usadila v roce 1602 a klášter fungoval až do roku 1945, kdy jej zrušil komunistický režim. Po osamostatnění se sem přestěhovali františkánští mniši a štíhlá věž zdejšího klášterního kostela je dodnes přirozenou dominantou města.

předchozí část: http://www.camper.photo/clanek/lotyssko-baltsky-roh/?clanekId=157

Nejnavštěvovanějším místem Kretingy je zimní zahrada poblíž paláce Tyszkiewiczů, nás však víc láká ochutnávka nějaké litevské speciality v jednom z barů jinak ne příliš vzhledného náměstí. Tady nepotkáme turistu, tedy budeme jíst a pít spolu s místními. Národním nápojem Litevců je pivo, hvězdou litevské kuchyně pak brambora. Téměř na každém rohu narazíme na cepelinai, vařené bochánky z bramborového těsta plněné mletým masem, sýrem nebo houbami. Mají tvar známé vzducholodi Zeppelin, odtud jejich název. Protože jsou hojně zalité omastkem se slaninou, určitě nejsou nejvhodnější krmí pro žlučníkáře stejně jako další zdejší pochoutka bulviniai blynai, bramborové placky. Jsou to najemno nastrouhané syrové brambory smíchané s vejci a osmažené na oleji. I ty se někdy plní masem.

Rájem dovolenkářů, diskoték a milovníků více či méně vkusných atrakcí volajících po obsahu nadutých i poloprázdných peněženek všech rekreantů je Palanga, nejoblíbenější rekreační středisko na pobřeží Litvy. Hlavní a opravdu živá a hlučná třída města končí širokým molem, které jako jazyk draka nesoucí davy návštěvníků vybíhá a stáčí se k severu daleko do moře. To není ke koupajícím se příliš štědré, západní vichr žene k nekonečným širokým plážím zpěněné nepravidelné vlny, do kterých se odváží jen ti nejotužilejší. Plavčíci vyvěsili červenou vlajku, i tak nemusejí být příliš ostražití. Vodní atrakce jsou pro dnešek vyměněny za kolotoče, strašidelné domy a autodromy hlavní třídy, na moře se stačí jen dívat a poslouchat ho. O svůj klid na molu se nemusíme bát, nekonečné šumění vln přehluší i hlasité Rusy.

Míříme na jih a hledáme vhodné místo k volnému přenocování, to v této oblasti není úplně jednoduché. Čím více se blížíme ke Klaipedě a Kurské kose, tím je pobřeží více obsazeno kempy, chatovými osadami a hotely všech úrovní. Odbočka k 55°46´30.31"S 21° 4´45.93"V vyhlíží nadějně, parkoviště na písku nedaleko pláže v těsném sousedství bývalého pionýrského tábora není opatřeno žádným prostředkem camper restrikce. Tábor je ale postupně rekonstruován na moderní osadu apartmánů, je otázkou, kdy se zde nějaký zákaz nebo alespoň výběrčí automat objeví. Zatím ještě můžeme jít shlédnout podvečerní představení přírodního divadla. Do hlavních rolí byly obsazeny Slunce, Voda, Vítr a Země, do vedlejších pak zbytky toho, co vybudoval člověk. Naštěstí do vedlejších, vojenská pevnost Memel ze druhé světové války rozhodně nebyla kladnou hrdinkou. Strážila úzké hrdlo Kurského zálivu a přístav v Klaipedě. Její posádka neměla lehký život v útrobách tun betonu, možná i proto se krutě mstila všem vetřelcům. Šedý beton dnes zdobí barvy spreyerů, dlouhé stíny a měkké barvy písku v zapadajícím slunci. Kulisou je pak bujná zelená i kvetoucí vegetace přírodního parku, jehož součástí pláž a zbytky válečných staveb jsou. Kontrast celkovému obrazu dává hraniční tabule označující prostor pro nudisty, ten však i v červenci zeje prázdnotou. Kolik dní v roce bere obsah nápisu někdo na zřetel?

 

Pozdní gril, malý ohýnek a dlouhý pohled ke hvězdné obloze střídá ranní odjezd na trajekt. Čeká nás Kurská kosa, nejspíš nejznámější přírodní zajímavost Litvy a rozhodně nejnavštěvovanější část pobřeží. Chceme-li vidět Kurskou kosu, musíme se obrnit trpělivostí a vybavit své portmonky dostatečným obnosem, tady se umějí postarat o oběh oběživa. Cesta ke trajektu v Klaipedě je dobře značena, nikdo se nemusí bát, že ji nenajde. Také výběr poplatku za pár minut trvající plavbu je dobře zorganizován, nikdo neprojde bez újmy. Za převoz camperu zaplatíme v řádu tří desítek EUR, což je více než za autobus, více než za dodávku a stejně jako za nákladní auto, které převáží výdělek přinášející zboží. Na poloostrově, z nějž díky české vízové povinnosti k Rusku vede jediná cesta zpět, ujedeme několik málo kilometrů, a čeká nás další poplatek podobné výše za vstup do národního parku a použití zdejší jediné silnice, opět nejvyšší ze všech druhů dopravních prostředků. A aby nám náhodou nezůstala dobrá nálada, obdržíme manuál jak se chovat v národním parku, v němž najdeme nepřehlédnutelnou zmínku o tom, že kempovat v obytných vozech je povoleno pouze v kempech. A těch je na poloostrově přesně jeden v Nidě, pochopitelně daleko od moře i centra známého městečka a dle zdejší tradice velmi dobře oceněn.

Naše mozky naštěstí disponují dobrou pamětí. Připomínáme si, že putujeme oblastí, která byla ještě v nedávné minulosti součástí země neomezených možností a také na možná otřepané, ale pravdivé úsloví, že "nejhorší způsob smrti je smrt z vyděšení předem". Na Kurské kose najdeme několik parkovišť, která jsou mimo "nejchráněnější" zónu národního parku a místním slouží k uskladnění vozidel při návštěvě pláží. Mnozí z nich nocují na přímo na pláži nebo v autech na parkovištích, tedy proč bychom tam nemohli přenocovat i my v plně vybaveném obytném autě? Snažíme se chovat slušně a tiše a nezůstáváme na jednom místě déle než jednu noc. Možná i díky tomu naše počínání přehlédli i dozorci parku několikrát míjející naši "základnu" (zkušenost z léta 2017).

Na poznání Kurské kosy jsme si vyhradili tři dny. Projet ji můžeme autem, ale z něj toho mnoho neuvidíme. Silnice prochází "vnitrozemím", málokde se přibližuje moři nebo laguně. Další možnost je jízdní kolo, po celé délce poloostrova je vedena cyklostezka a někde lze vymyslet i okružní výlet. Hlubokými lesy Kurské kosy je také vedeno několik turistických značených cest, většina z nich je při troše zkušeností s terénní jízdou sjízdná i na kolech. Zvláštní odbočky chodníků nás pak zavedou do písčitých dun.

Jedním z vhodných míst k nocování je parkoviště 55°32´27.15"S 21° 6´0.56"V, jehož nespornou výhodou jsou čisté a tekoucí vodou vybavené toalety, takže tady můžeme provést alespoň částečný servis. Z duny vzdálené jen pár desítek metrů od auta pak můžeme pozorovat západ slunce do moře, podívanou, která se nikdy neokouká. Stejně tak odtud můžeme vyrazit na krátký cyklo okruh, když nejprve jedeme podél moře k jihu, pak se úzkou asfaltkou necháme přivést k hlavní komunikaci poloostrova. Zde narazíme na cyklostezku, po které se dáme doleva. Musíme sice překonat hlavní dunu, ale krátká odbočka na vrcholu nás odmění omezeným, přesto hezkým výhledem na moře a lesy. Po krátkém sjezdu přijedeme k místu, ze kterého sledujeme stovky zde hnízdících kormoránů, černých ptáků s úžasnými potápěčskými schopnostmi. Teď už není daleko do Juodkrante, rekreačního střediska na břehu Kurské laguny. To je příležitost se občerstvit. Za městečkem nás čeká ještě jeden přejezd strmé duny a pak už podél moře dojedeme zpět k autu. Délka okruhu je slabých 15 km se všemi zajížďkami, jsou i možnosti jej prodloužit.

 

Ráno se přesuneme na parkoviště na 55°25´14.41"S 21° 3´38.18"V, prozatím odtud vyrazíme na další cyklovýlet k dunám (kolem přeplněné malé plochy k parkování u vstupu jsme sem přijeli) a do Pervalky, malinké osady také na břehu laguny. Na jejím severním okraji stojí vyhlídková věž, uprostřed restaurace s terasou a výhledem na klidný přístav, jehož jedinými obyvateli jsou vodní ptáci čechrající si své peří a vyhřívající se na ošuntělém betonovém molu. Zdatní jedinci se odtud mohou vypravit na cestu do Nidy, největšího litevského střediska na Kurské kose, z ní je to k ruské hranici jen několik set metrů. My sem dojedeme odpoledne autem a městečko si v klidu projdeme, jen vystoupat na duny nedaleko ruské hranice je už dnes mimo zónu našeho komfortu. I když střed městečka je zastavěn několika stavbami ze sovětské éry, najdeme v Nidě i hezké dřevěné staré domky. Všimneme si vyřezávaných větrných ukazatelů na střechách nebo stožárech v zahradách, každá má jiný motiv, který si vymýšlí rodina a který je určitým ukazatelem přání a vizí majitele domu. Na noc se vrátíme na výše uvedené parkoviště, kde si znovu užíváme západ slunce.

Poslední čas před odjezdem na pevninu využíváme ještě k procházce po břehu laguny, turistická stezka vedoucí hlubokým lesem po pobřeží vychází z další příjemné osady Preila a je sjízdná i na kolech. Navíc odtud není daleko k nejvyššímu bodu poloostrova Vecekruga, i sem lze dojet na kole. Na vrcholu najdeme vyhlídkovou věž poskytující kruhový rozhled. Odtud nejlépe vidíme délku a "šířku" Kurské kosy, blízké borové lesy i vzdálené duny, hladinu laguny na východě a nekonečné moře na západě.

Při návratu zpět na pevninu už naštěstí neplatíme žádné poplatky, což můžeme oslavit prohlídkou přístavního města Klaipeda. Nezabere nám moc času, město bylo hodně poškozeno za druhé světové války. Hezká je procházka přístavem jachet, od kterého není daleko na Divadelní náměstí, jedinou zachovalou historickou část města. Přitom pevnost Memel tu livonský řád postavil už v roce 1252, rytíři se odtud chystali podnikat výpady proti pohanským obyvatelům a přivádět je ke "správné víře". Město pod pevností brzy začali osidlovat němečtí kolonisté, rozvíjel se tady čilý obchodní život, Memel se brzy stal hanzovním městem, tedy významným obchodním centrem. Výnosným artiklem bylo především litevské dřevo. Přestože v okolí města žilo převážně litevské obyvatelstvo, Klaipeda (Memel) byla vždy německá. Poměry se změnily až po první světové válce, kdy sice město obývala francouzská posádka dosazená sem po mírových rozhovorech, ale ta nečinně přihlížela litevskému záboru v roce 1923. Možná i proto, že právě v té době Litevci přišli o Vilnius, své hlavní město, které připadlo Polsku. Jméno Memel se tu objevilo ještě jednou za druhé světové války, ale o tom už byla řeč výše. My se po krátké procházce naposledy nadechneme mořského vzduchu a vydáme na poslední část putování Litvou.

7/2017

další pokračování: http://www.camper.photo/clanek/litva-podel-velke-reky/?clanekId=159

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy Tipy a zajímavosti Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace