Kolínská řepařská úzkokolejka a pár ulic bonusem

To jsme byli s kamarády tuhle zjara na výletě obytňáky, čtyři posádky. Stáli jsme těsně před vjezdem do Poděbrad na 50°8´15.874"N, 15°6´44.562"E a nebyli jsme jediná skupina "bydlíkářů". Za zády nám kvetly plantáže medvědího česneku....

První den jsme vyrazili na kolech podél Labe a do Kerska do hájenky na kance se šípkovou nebo se zelím, já nebyl příliš ve formě, protože jsem předchozí noc nějak nedbal záchranných zpráv od mého těla, že už má dost. Navíc jsem poučoval jednoho takového stylem vnucovacím, došlo mi až později dopoledne, že tudy má cesta vésti nemá. A ještě víc mi to došlo, když mi bylo vyprávěno, co jsem vyprávěl... Občas se takové věci stávají, jsem rád, že mně poslední dobou stále méně častěji. Pravdou také je, že tehdy jsem žil život i jinak, třeba v partnerských vztazích, velmi nevyrovnaný.

Druhý cyklotrip už jsem prožíval trochu vědoměji, proto si z něj můžu "vycucnout" alespoň tip na výlet obytňákem. Nádraží a muzeum Kolínské řepařské úzkokolejky v Sendražicích za takový výlet určitě stojí, zvláště ve dnech, kdy se lokomotivy a vagonky plné cestujících hýbou po trase. Řekl bych, že na 50°3´9.320"N, 15°13´27.401"E muzejním parkovišti by se v autech také dalo přespat.

My jsme přijeli a odjeli na kolech, měli jsme tu příjemnou, ale hladovou zastávku, další cesta nás vedla do Kolína. Než kamarádi našli stůl, kam bychom se všichni vešli, já si projel náměstí, pár ulic staré čtvrti, vyvýšeninu kolem katedrály. Ta zákoutí se mi moc líbila, stala se tak stranou b) tohoto tipu třeba na nedělní odpoledne s obytňákem....

3/2016