K jezeru pod Alpami

Vraceli jsme se z dvoudenního lyžování kolem Söldenu a chtěli jsme víkend prožít někde u jezer pod Alpami, slibuji si to vždycky cestou po dálnici A95 od Mnichova do Garmische. Sobota se jevila jako nejteplejší únorový den.

Jenže než jsme se mezi těmi kopci vymotali, blížilo se už odpoledne a moje nervozita, jak nic nestihneme, stoupala jako rtuť teploměru na Sahaře. Naštěstí jsem neztratil hlavu, našel jezero Staffelsee, u něj parkoviště, byť jen do šesti večer, a především okružní trasu kolem jezera. Je značena jako pro pěší, současně je celá sjízdná na kole a především je i místními cyklisty používána. Tedy se není třeba obávat restrikcí, přestože na území akurátního Bavorska.

 

Z výchozích souřadnic 47°40´46.555"N, 11°11´20.462"E je pár metrů k hladině jezera a na modrou turistickou značku avizovanou jako okružní. Nejprve jedeme po široké cestě a kocháme se čistou a klidnou hladinou jezera a nevýraznými ladnými kopci na západním břehu. Jak se zpevněná cesta stává pěšinou v podmáčené louce připomínající trochu rašeliniště, měníme i směr a jedeme severně. Tady se otevírají první výhledy na alpské velikány a přes sporou vegetaci bažiny a jezero se pohled jeví skoro jako kýč.

 

Znovu se cesta stává zpevněnou, mokřad přechází v pastvinu, roli "kýčotvůrce" přejímá uprostřed louky posazený seník. Po asfaltu projedeme lesem, za ním je třeba odbočit ostře vpravo. Jen tak dojedeme k dalšímu přenádhernému místu, kde úzký potůček překračuje lávka a v louce vedle pěšiny rozkvétají první bledulky. Přes louku pohledný bavorský dům a na vše znovu dohlížejí skalnaté vrcholky Alp. Držíme se vpravo podél hladiny jezera, trasa je to sice trošku delší, za to nádherná. Míjíme ještě uzavřený kemp a blížíme se k městečku Uffing.

 

Z místa, kde přistává v sezoně výletní loď, se ozývá veselý hlahol a občasné zazvonění půllitrů, místní hospůdka je nejspíš zvyklá na silné nápory turistů. Dnes má možnost letos poprvé dobře utržit. Ani my nezůstáváme stranou a objednáváme kávičku a něco k zakousnutí. Bodlo by i pivečko, ale únorové dny jsou ještě krátké a jak zapadá sluníčko za alpské štíty, také se ochlazuje. Nejvyšší čas pokračovat v cestě.

 

Zahřejeme se trochu stoupáním, pak je cyklostezka malinko nudná, protože se vzdaluje od břehů jezera. Vyhýbá se tak hustému provozu na hlavní silnici. Brzy ji křižujeme a kolem zámečku v Riedenu se znovu napojujeme na okružní modrou turistickou. V Seehausenu se přichomítneme k nějaké místní slavnosti masek (že by obdoba našeho masopustu?), to už však regulerně spěcháme k autu, abychom dojeli za světla. Daří se, stačí pár set metrů ulicemi okrajové čtvrti města Murnau a můžeme kola skládat do garáže k pomalu osychajícím lyžím.

i sem by šlo zajet: Starnberger see - jezero u Mnichova 

Na spaní přejíždíme na 47°40´28.646"N, 11°12´2.726"E, sice prašné parkoviště vedle marketu ve městě, přesto poskytující překrásný výhled na definitivně odcházející slunečný den a bezpečí oficiálního pro karavany povoleného stání. A ráno? Zima, fouká, prší. Jen najdeme kavárnu, zmrzlinárnu, cukrárnu, osladíme si šedý opak včerejšího růžového a odjedeme domů. Celkem na dlouho, další vývoj událostí nepředpokládají ani největší pesimisté.

2/2020

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy Tipy a zajímavosti Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace