Jak jsem se při výletu do Železných hor stal zdravým

Když jsem otevřel obrázky z květnového výletu do Železných hor, jak cáry par vystupujících z lesa při přechodu noci do dne nebo po dlouhém dešti, začaly ke mně přicházet dávno zapomenuté vzpomínky. Ne najednou, postupně, jak jsem přemýšlel, o čem při této příležitosti psát.

K poslednímu sloupku lyžařského vleku nad Trhovou Kamenicí, kde jsme našli plácek s nádherným výhledem a k přenocování v obytných autech, dorazil kamarád "Bízák" s letitou a dle jeho slov už několik desítek let "příroda mi jí bere" rozpadající se Frankií, v plánu bylo poznávání CHKO na kolech. Na skutečnou trasu sobotního výletu jsem si vzpomněl až po několika dnech porovnávání mapy s obrázky, protože těch mi v archivu pár chybí. Kdysi jsem v zápalu boje o nejkrásnější fotky mnoho z nich přeostřil a původní si nezálohoval, nezbylo mi, než ty se stříbro lesklými okraji předmětů vymazat. Dnešní mapka na zbylé obrázky navazuje.

 

Při "bádání" jsem si vzpomněl na rozhlednu "Na Zuberském kopci", takový trochu nesmysl, jichž je dnes plná "nová doba". Nestojí na kopci, ale pod ním a není rozhlednou, jen za EU dotace upraveným vysílačem signálu mobilních operátorů. Kdo ví, zda dotace víc než rozhlížejícím se nepomohly chudým akcionářům dotyčných korporátů. Možná trochu remcám, protože na takovou rozhlednu sám nikdy nevylezu, vždycky někde ve druhém nebo třetím patře se mi rozklepou kolena i mysl a pak mám co dělat, abych se vůbec dokázal vrátit. Nicméně porovnám-li, jaké překrásné rozhledny stavěli naši předci a na jakých místech, vrcholech, díky tomu se z nich lidé rozhlížejí opravdu do všech stran. Bez dotací, z nadšení a pro potěšení iniciátorů i uživatelů, za své. Při stavbě většinou přemýšleli o prospěchu díla, na rozdíl od dnešních zpravidla politických rozhodnutí.

 

Vzpomněl jsem si na výhledy od kaple pár set metrů nad rozhlednou, to je místo s úplně jiným genius loci, tady stavitelé mnohem lépe uměli zabrnkat na struny poddaného a také církvi oddaného lidu. Jen mě tak napadá, jak měníme systémy třeba od feudalismu ke kapitalismu, jestli my jen nepřecházíme z jednoho pekla do jiného. Jistě, vymyslíme si spousty pokroků a vynálezů, současně však "zazdíváme" naše skutečné schopnosti a předáváme moc, kterou máme sami nad sebou, do rukou jiných, aby nám pak zbyla už jen ne-moc. Aby přispěchali ti jiní, tehdy církev se stavbou krásné kaple na krásném místě, dnes třeba pár farmaceutických společností se "zázračnou" vakcínou. Netuším, kolik lidí tehdy stoupalo na Zuberský kopec ke kapli ze skutečné víry a kolik ze strachu z pekla, z faráře, z pana šlechtice, naopak velmi silně vnímám, kolik lidí dnes podléhá strachu a dává se očkovat tou zázračnou medicinou. Ne proto, aby byli zdraví, ale proto, aby mohli cestovat, aby mohli chodit za kulturou, sportovat, bavit se. Že je to hnusná manipulace ani nevíme odkud, dualita, udělej to a já ti dovolím to, málokdo vnímá. Někdo mávne rukou, jiný to vidět nechce a nebo opravdu nevidí. Málo jsme se změnili od doby stavby kapličky na Zuberském kopci.

 

Vzpomněl jsem si na přírodní rezervaci Zubří, možná už jsem také "naučený", nesmírně mě přitahují místa ohraničená dvěma červenými pruhy na stromech nebo sloupech. Tady jen rozkvetlá louka ohraničená lesem s několika po ploše poházenými křovisky, překrásná. Jeden kopec Železných hor a tolik zajímavostí, inspirací k úvahám.

 

Druhý den výletu jako kdyby se protrhla obloha, provazy vody z ní padají od samého rána. Mokrým programem se stala návštěva skanzenu na Veselém kopci, "Bízák" neměl deštník a tvrdil, že jemu se kapky vyhýbají. My měli jeden pro dva lidi, při odpoledním loučení se na parkovišti nebyl kamarád o moc mokřejší, než já. Mám rád dřevěné domečky, hrázděné, roubené, ty staré. Naopak nemám rád komerční aktivity na místech, jako jsou třeba skanzeny nebo zámky. Jejich účelem je přilákat davy lidí a lid trpící ne-mocí nad sebou samým se přilákat nechá. Ne dřevěnými domečky a exponáty, pro které instituce vznikla, ano komerčními atrakcemi. Když obloha je šedá a intenzita deště neklesne za celý den ke hranici "slabý", i skanzen jako kdyby se vrátil k tomu, k čemu byl původně určen, dav nepřichází a komerce slábne. Možná náš osyřelý Veselý kopec nebyl až tolik veselý, můj pocit je, že lepší čas k jeho návštěvě jsme si vybrat nemohli.

 

A jak se stalo, že právě na tomto výletě jsem se stal zdravým? Začalo to tím, že jsem se stal nemocným. Někdy krátce po třicítce mi rodinná lékařka změřila krevní tlak a určila diagnózu, hypertenze. Předepsala léky, dostal jsem školení, je to doživotní, nevyléčitelné. Čas od času jsem byl poslán na vyšetření očního pozadí, pozná se z něj postup choroby, v takových chvílích léky byly pochváleny, jak spolehlivě fungují. Později už to tak krásné nebylo, dávky léků mi byly zvyšovány. Mezi tím ordinaci rodinná lékařka matka předala rodinné lékařce dceři. Několik měsíců před výletem do Železných hor jsem díky poměrně tvrdé dietě a silné vnitřní motivaci shodil pár kilo a při následné kontrole požádal o snížení dávky léků. Lékařka dcera souhlasila a mírně ubrala, domluvili jsme brzkou další kontrolu s tím, že zůstanou-li hodnoty zachovány, dávku znovu snížíme, v opačném případě se vrátíme k té původní.

 

Ten den lékařku dceru však zastupovala lékařka matka. Pochválila mě za skvělé naměřené hodnoty a já prezentoval dohodu s lékařkou dcerou. Následovala reakce mezi zděšením a panikou a okamžitý návrat k původním dávkám léků. Ještě pár týdnů jsem žil se svou ne-mocí, ale pomalu jsem si začal brát zpět svou moc. Ten pátek, kdy jsme vyjeli na výlet do Železných hor, jsem si koupil velmi kvalitní přístroj na měření krevního tlaku, léky jsem schoval do šuplíku a pravidelně se začal měřit. První dva týdny třikrát denně, pak dva měsíce ráno a večer, pak ještě půl roku nepravidelně, nejméně však třikrát týdně. Hodnoty mého krevního tlaku za tu dobu překročily hranici "normálu" dvakrát. Ano, za téměř rok DVAKRÁT. Jinak se můj krevní tlak celou dobu pohyboval sice blízko horní hranice, ale pod ní. Prášky jsem po roce vyhodil a po dalších třech jsem si nechal vyšetřit oční pozadí na své náklady. Výsledek? Stav shodný s tím před pěti lety.

 

Naše rodinné lékařky už jsem nenavštívil, po mnoha letech mi jiná lékařka při první příležitosti změřila krevní tlak. Nebudu zapírat, měl jsem velký strach, zda jsem se svým životem z titulu své povýšenosti nehazardoval. Dostal jsem tuto odpověď: "Vaše hodnoty jsou trochu vyšší, ale dovedu si představit, jak Vám teď je, takže mírné zvýšení je přirozené. Chápu Vaši nedůvěru, přesto byste na prevenčku někdy přijít mohl."

Rozhodně nechci znevažovat práci lékařů, už vůbec nechci posuzovat správnost rozhodnutí "mých rodinných" lékařek, jsem si jistý, že pracovaly v souladu se svými nejlepšími úmysly a znalostmi. Přesto, jak se ukázalo, jsem mnoho let do sebe ládoval zcela zbytečné chemikálie, nepodržel jsem si svou moc. Je velmi těžké odporovat rozhodnutím nebo názorům autorit a lékaři jsou pro nás nejspíš jedněmi z těch nejvyšších. Přesto moje zkušenost mi říká, a držím se toho stále častěji právě od výletu do Železných hor, moje tělo je moje, proto definitivní rozhodnutí jak bude probíhat léčení případných chorob je mou odpovědností, nikoliv lékařů. Určitě si poslechnu jejich rady, určitě velmi pečlivě tyto rady zvážím, nevylučuji ani v případě potřeby jejich zákrok nebo léčebnou kůru, jen rozhodnutí, čemu se podrobím a čemu ne, musí zásadně zůstat moje vlastní.

 

I proto nechci podlehnout očkovací mánii, i proto se může stát, také budu jednou proočkován proti působení aktuálního bacilu. Stane se tak ale až tehdy, kdy to já budu považovat za smyslu plné. V tuto chvíli, pokud nutně potřebuji obranné látky proti tomu bacilu, raději bych je nabral přirozeným způsobem, tedy projitím si tou chorobou. Rozhodně jí nejdu naproti, to už bych jí nejspíš prošel, zároveň však nesouhlasím s těmi tisíci nesmysly, které na lidi jiní lidé vymýšlejí. Prostě se snažím udržet si svou moc.

5/2010

 

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 

Komentáře

Nikdo ještě nepřidal komentář. Buďte první!

Nový komentář

Úvod Výlety Cestopisy Tipy k zastavení Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace