Chartres - město katedrální

Čím víc času si dovoluji být na cestách, tím víc trhlin dostává moje stará teorie, že totiž když jedu na výlet do Anglie, pak poznávání začíná až v Anglii, protože to všechno předem je vytržené z kontextu. Letošní letní cesta toho měla býti důkazem.

Po zastávce v Metz a ve Verdunu jsme proseděli v autě na dálnici něco přes čtyřista kilometrů, abychom přejeli to mraveniště, velectěnou a mé dušičce zcela ukradenou Paříž, a abychom přistáli na parkovišti 48°25´56.855"N, 1°29´47.365"E nedaleko Chartres. Zbytek toho dne jsme už prozevlovali v autě, jen kocour Bucino vyrazil na průzkum okolí.

čtěte také: Válečný a mírový Verdun

 

To parkování mi přišlo hodně fajn, u ne příliš frekventované silnice s pohledem do rozlehlé louky a na okolní pahorky, jen vyhlídka na nějaké sportoviště dávala tušit, že město stojí nedaleko. A to město věhlasné, Chartres s proslulou, dominantní a do knihy světového kulturního dědictví UNESCO zapsanou katedrálou. Z místa nocování je to k ní příjemná procházka většinou parkem na necelou hodinku.

Románskou katedrálu začali stavět v roce 1020, jenže o 170 let později téměř všechno postavené shořelo. Za pouhé čtvrtstoletí však byl svatostánek obnoven, tentokrát v gotickém slohu. Po roce 1250 už nedocházelo k žádným úpravám, stavby se nedotkla ani žádná válka ani revoluce. Nejspíš proto je katedrála označována jako "kamenná bible". Kdo si k prohlídce vezme do ruky průvodce od Ikaru, dozví se podle malůvek a fotografií všechno o portálech, kryptách, sochách, lodích, kaplích, věžích, klenbách nebo o významu všech zobrazení na barevných oknech.

 

Kdo naopak bude "cestovat" s námi, musí mu stačit konstatování, že se nám v Chartres líbilo, že jsme si katedrálu prohlédli a že na nás její mohutná stavba a mnoho detailů na ní hodně zapůsobilo. A také se nám líbilo v uličkách kolem náměstí, hrázděné domy a chutnala nám káva v kavárně "pod věží". Sedět tam, usrkávat ten lahodný mok, ukusovat pomalu co zrovna upekli, chvíli se dívat na ten monument a chvíli zase na lidi. Pak to projít uvnitř, pak to projít vně a pak se vrátit k autu a pokračovat dál. Tento způsob cestování a poznávání nás baví víc, než si v průvodci odškrtávat, která okna jsme viděli, a potvrzovat si, co na nich který detail znamená.... Jedině snad, kdyby nám vyprávěl ten, kdo okna maloval, až nahoru do věží tahal kameny a maltu a nebo kdo našel tu odvahu a zodpovědnost tohle všechno vymyslet a postavit.

6/2019

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy Tipy a zajímavosti Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace