Bílé Karpaty začínají od jihu

Kdo někdy zavítá do oblasti vinic, sklípků a lahodného moku, nemohl se pohledem nesetkat se siluetou hřebene Bílých Karpat.

Hřebene oddělujícího jižní Moravu od západního Slovenska. Hřebene pohoří, kde se oba sblížené a pak rozdělené národy dodnes setkávají.

 

Občas jsem do toho kraje zavítal jako mladý chlapec, návštěvy to však byly neuspořádané, jako dlouhé vlasy rockera po propařené noci. Až později, kdy i rockerovi začnou vlasy řídnout, a pochopitelně i v souvislosti s koupí obytného auta, jsem to pohoří začal poznávat trochu systematicky. Protože milovník dobrého vína a krajin, kde se rodí, tedy od jihu.

i odtud je dobře vidět hřeben Bílých Karpat: Mezi vinice a váté písky 

A situace tomu chtěla, že první setkání se odehrálo z kempu, z chatičky, když naše tehdy novotou vonící a krásná vestavba Adrie stála za plotem střeženého prostoru doma. Na ten týden nás do auta bylo moc. Nesl jsem to hodně s těžkým srdcem, tehdy jsem však poslouchal každou vrchnost, i když vrchností tak úplně nebyla. Ten týden by se dal shrnout do věty: Patchwork family sešla se v kempu Lučina, u Tvarožné Lhoty. A bylo to náročné pro všechny...

 

Tehdy jsme zašli i do skanzenu ve Strážnici, projeli se loďkou po Baťově kanále, jenže to nemá nic společného s hřebenem, který tady stále vnímáme na východním obzoru. Zajížďka do slovenské Skalice, to už je jiná. Cestou kopírujeme jižní hranici chráněné krajinné oblasti zřízené po obou stranách hranice státní, přejíždíme něco, co by se v nadsázce dalo nazvat počátkem hřebene a také už tudy vede červená značka, která dálkové pěší turisty provází pohořím od jihu k severu. Skalica také vyrostla z vína, nejlepší tratě jsou vysazeny na jižních svazích Bílých Karpat.

 

My jsme si s tehdejší partnerkou trochu potřebovali odpočinout od všech přítomných dětí, proto jsme vyjeli z kempu snad kamkoliv. Městečko hned za hranicí je součástí pohoří a zapátrat, co by se tu dalo zajímavého spatřit, také nebylo složité. Mě ve Skalici oslovila románská rotunda s hezky do parku upraveným okolím. A dům postavený architektem Jurkovičem, to je ten, který navrhoval známé dřevěnice na Pustevnách. Zdejší domy jsou navíc vyzdobeny malbami Mikoláše Alše, a to se hned tak někde nevidí. Cestou zpět do Moravy, vinné sklípky v Petrově, kdo ty neprošel, jako by tu nebyl.

 

Jezdit na kole po Karpatech, zvláště když se rozhodneme pro návštěvu určitých lokalit bez ohledu na vedení cyklotras, vyžaduje jistou dávku odvahy. Místní obyvatelé jsou na ty kopce zvyklí, my z Čech žasneme nad jejich strmostí. A to i v těch nejnižších partiích. Jižní okraj Bílých Karpat není vyjímkou. První prověrkou byl Holý vrch nad Radějovem, pak jsme přejeli na slovenskou stranu a stoupali k rozhledně na Žalostiné. Jel se mnou tehdy "stínový syn", trénovaný hokejista žák, jemu kopce tolik potíží nedělaly. Od vrchu Čupy, kde končí stálejší stoupání dnes vede po hřebenovce i cyklotrasa, to značí mírnější profil.

 

A rozhledy parádové, hlavně na slovenskou stranu. Z rozcestí pod Kobylou odbočuje zelená značka, prochází středem rezervace Čertoryje. Procházel jsem jí jako mladý za časného jara a koberce petrklíčů v čerstvé trávě mezi mnoha mohutnými samostatně rostoucími duby jsou mi dodnes nezapomenutelným zážitkem. Protože tam vede Orchidejová naučná stezka, koncem jara nejspíš i na tyto skvosty lze narazit. Já si tehdy chtěl připomenout starý zážitek, tedy jsme sjeli dolů po této značce. Dnes, když jsem připravoval článek, mi mapy.cz neumožnily vést cyklo trasu touto cestou. Nejspíš tudy lze už jen projít pěšky. I tak vrátit se zpět do Tvarožné Lhoty není složité, červená z Kobyly je volně průjezdná.

 

tady je další pokračování: Bílé Karpaty dosahují vrcholu na Javořině

A když už se "vyskytujeme" na jihu Bílých Karpat, nesmíme zapomenout na oskeruše a Šumárník, ne vysoký, na výhledy však velmi bohatý i jinak krajinově přitažlivý hřebínek nad Tvarožnou Lhotou. Výhledy z něj na Chřiby a Hostýnské vrchy inspirují k dalším cestám. A oskeruše? To je ve zdejších sadech obvyklý, jinde však zcela zapomenutý strom. Něco jako jeřabina. Místní lidé z jeho plodů vyrábějí marmelády, omáčky a pochopitelně i pálenku. Všimněte si těch stromů, jinde je nespatříte....

7/2009

Ukázat na mapě | Vladi Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy Tipy a zajímavosti Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace